Beyond Mankind: The Awakening

Verdikt

Ale radši se mu vyhněte. Měli jsme možnost si zahrát demo a nevypadá to, že by se na nás chystala zrovna největší pecka roku. Zdání může samozřejmě klamat, ale až hra 31. srpna dorazí na pulty obchodů, buďte raději obezřetní.

Další informace

Výrobce: Brytenwalda
Štítky: sci-fi, first person, akční, rpg

Akční first-person sci-fi RPG survival Beyond Mankind: The Awakening od studia Brytenwalda (původně tvůrci stejnojmenného modu pro Mount & Blade: Warband) se chystá na vydání, ke kterému má dojít za zhruba dva týdny, 31. srpna.

Většinou míváme tendenci podobně brzká data hlásit jako dobrou zprávu, ale v tomto případě je tomu bohužel jinak. Kdyby totiž měla hra vyjít třeba za tři čtvrtě roku, dalo by se alespoň doufat, že dvouhodinové demo, které jsem si mohl zahrát, nereprezentuje finální kvalitu titulu.

Hra vás přemístí do dvaadvacátého století. Země se probouzí z nukleární zimy, kterou si lidé sami způsobili nerozvážnou válkou. O místo na výsluní soupeří dvě frakce: Spojené národy vzniklé z obyvatel měsíčních a marsovských kolonií, kteří se dávnému atomovému peklu vyhnuli, a iniciativa H.O.P.E., která na první dobrou působí jako technologická sekta zabarikádovaná v podzemní základně, kde pěstuje geneticky vyšlechtěné supervojáky. A vzadu nakonec docela určitě nezůstanou ani zmutovaní původní obyvatelé planety.

Se stejnou elegancí, s jakou vás zápletka přenesla o sto let dopředu, vás ale vzápětí samotná hra pošle patnáct let do minulosti. Nedokonalý audiovizuál většinou nemám problém přehlédnout, zvlášť, když jde o hru od menšího studia, ale... Dámy a pánové, tohle je tedy síla.

Jak se ostatně můžete pokochat na kolem poházených obrázcích, Beyond Mankind vypadá zhruba jako Half-Life 2, tedy hra z roku 2004. A to jsem ještě možná právě urazil Half-Life 2. Ohavné textury, kam se jen podíváte, holé, nevzhledné lokace osázené odpudivými modely, jejichž polygony by šlo spočítat na ruce zkušeného dřevorubce. A při pohledu na postavy či nepřátelské zrůdy člověk neví, jestli se smát, nebo hořce plakat. Navíc se i během krátkých dvou hodin stačila na mé obrazovce odehrát celá řada bugů a glitchů, což u dema hry, která je prakticky za rohem, také úplně nevěstí nic dobrého.

Jistě, můžeme se tisíckrát zaklínat, že na grafice nezáleží a jde v první řadě o to, jak se titul hraje. Jenže Beyond Mankind je tak strašně ošklivá věc, že to na sebe prostě chtě nechtě strhává pozornost. A i kdyby si člověk nakonec nakrásně zvykl, bohužel se ani nezdá, že by se hra mohla spolehnout alespoň na tu hratelnost.

Mechaniky na pozadí se jeví být vcelku standardní. Postava má pár statistik, které ovlivňují úspěšnost dialogových voleb, počet životů, regeneraci výdrže, poškození, nosnost a tak dále. Evidentně tu bude existovat i crafting, k němu ale v demu nebyla příležitost. Také není jasné, jak moc bude záležet na survivalových systémech – hrdina sice hladoví a žízní, ale při kratičké herní době zkušební verze nebyl čas na to, aby to působilo jakékoliv problémy.

Co naneštěstí jasné je, že ani boj nebude mít šanci Beyond Mankind zásadním způsobem spasit. Střelba totiž nepůsobí... vlastně vůbec nijak. Zbraně prakticky nemají zpětný ráz, znějí divně a protivníci zásahy pocitově zcela ignorují. Prostě držíte tlačítko a to, že střílíte, s trochou nadsázky poznáte jen ze snižujícího se počítadla munice. Nepřítel stojí jak sloup, pak upadne. Akční vzrušení je ve výsledku srovnatelné zhruba s návštěvou lázní.

Budu příkrý, ale vypadá to, že jestli má mít Beyond Mankind šanci něčím zaujmout, bude to muset být příběh. A u něj si upřímně netroufnu odhadnout, jestli bude stát za to, nebo ne, i kdybyste mě chytili pod krkem.

Na jednu stranu se sice zdá, že tvůrci měli řadu zajímavých nápadů ohledně zasazení a z naznačených hrátek s implantovanými vzpomínkami by se při správném zpracování dalo vytěžit dost, ale na stranu druhou šlo i v demu zaregistrovat pár kostrbatě konstruovaných rozhovorů i drhnoucích míst.

Třeba situace, kdy vám velitel zadává neodkladnou misi, žádost o podrobnější vysvětlení odbude s tím, že je pohotovost, že absolutně není čas se vybavovat... A pak dodá, abyste se ale po cestě na pár minut zastavili na posvátném poutním místě, že to je tady taková tradice. Tak se rozmysli, drahý veliteli – buď je mise naléhavá, nebo si mám odskočit meditovat, ale ne oboje najednou!

Ano, vynášet finální verdikty nad dosud nevydanou hrou po dvouhodinové zkoušce by samozřejmě nebylo fér. Jenže, ruku na srdce, z představeného dema bych byl lehce rozpačitý, i kdyby se jednalo o velmi ranou alfu, natož když jde o vzorek hotového produktu. Dojem z hraní je tudíž bohužel jednoznačný: Buďte v tomto případě raději opatrní a do koupě Beyond Mankid se nehrňte. Minimálně ne hned potom, co vyjde.