Beyond Good & Evil

Verdikt
89

Výborná akční adventura, na kterou se neprávem takřka zapomnělo. Pokud ji neznáte, honem si napravte vzdělání.

Další informace

Výrobce: Ubisoft Montpellier
Vydání: 14. listopadu 2003
Štítky: third person, adventura, akční

V zásadě by se sféra herních vývojářů dala rozdělit na tři základní sekce. Ti méně úspěšní až neúspěšní, ti velice úspěšní a ti úspěšní, které však nikdo nezná. Řada z vás jistě slyšela o Raymanovi, populární postavičce, která hrála hlavní roli v sérii excelentních her, jež od počátku představuje významný pilíř arkádového žánru. Největší podíl na této sérii má Michel Ancel, Kanaďan francouzského původu, který mimo to spadá do třetí popisované kategorie. Ačkoliv má na kontě výhradně excelentní a velmi úspěšné hry, těžko si někdo pamatoval jeho jméno.

Klasický, ale skvělý příběh

Velký podíl má na kvalitě hry příběh, který sice kopíruje mnohokrát viděná klišé, ale činí tak osobitým způsobem, který nepostrádá kouzlo. Stejně jako v případě Metal Gear Solid série zde mají důležité postavení i animované sekvence, kterými je BG&E opravdu nasycena. Zpět však k dějové linii, která začíná v rytmu poněkud zvrhlé pohádky, rychle se však přesouvá k melodramatu a chvilkami skoro ke thrilleru.

Planeta Hillys je relativně klidné místečko kdesi v dalekém vesmíru, kde se dlouho dalo žít v míru a pokoji. Na tomto základě by ovšem ani génius hru nevymyslel, a tak se Hillys ocitá v posledních letech pod vytrvalým nátlakem ze strany vetřelecké rasy jménem DomZ. Ti kromě vyfiknutého vzhledu, laděného v duchu celé hry do tyrkysově zelené, oplývají nezvládnutelným hladem po duších obyvatel Hillysu. Jednou z obětí se stávají rovněž rodiče slečny jménem Jade, která je hráčovým alter egem v průběhu celé hry.

Jade se proto ujal praso-člověk jménem Pey'J, jenž ji vychoval a nyní je dospělá. Jade spolu s Pey'Jem opatrují nové válečné sirotky v budově majáku, z něhož je překrásný výhled na moře. Jade je reportérkou a fotografuje, což přes zdánlivou bezvýznamnost hraje v BG&E zásadní roli.

Akční adventura se zvláštním kořením

Stále by však nebyla hra s tématikou pečování o sirotky to pravé ořechové, a tak se proti DomZ postavily elitní armádní oddíly zvané Alpha Sections. Skutečně je tomu ale tak? Vojáci nikdy nedorazí na místo útoku včas a skoro to vypadá, že se snaží DomZ podporovat, čemuž ale kromě tajné organizace jménem IRIS Network nikdo nevěří. Jade se shodou okolností k IRIS připlete a je pouze na ní, Pey'Jovi a agentu IRIS Double H, aby se společnými silami domohli pravdy.

Ačkoliv se to BG&E snaží sebevíc zakrývat nebo zkrášlovat, jde v jádru stále hlavně o hopsačku a bojovku, ostatně proč ne, když s nimi má Ancel tolik zkušeností. Žánrově však nejlépe sedne označení akční adventury s velikou konzolovou příchutí – PC verze je převedena po technické stránce naprosto skvěle.

Prase a agent - kamarádi do deště

Vedle skákání je řešení hádanek další ze spíše menších složek BG&E, šťávu ovšem získává díky použitelnosti dvou herních kolegů. Prvním z nich je Pey'J, který se ale na scéně pohybuje jen chvíli. Čuník umí spravovat různé stroje, po nalezení odpovídajícího nářadí ničit ploty a díky svým turbo-botám na bioplynový pohon (Pey'J tento jev demonstruje opravdu velmi vděčně) taky dovede Jade na několika místech posloužit jako trampolína. Oproti tomu agent Double H je až humorně drsný, umí s rozběhem a pokřikem rozrazit i ty největší mříže (hlavou) a dokáže Jade mnohem lépe než Pey'J vypomoci v boji.

Puzzle spojené se sidekicky spočívá v drtivé většině případů v otevření cesty pro jednoho, druhého, nebo pro oba. Jako ideální příklad poslouží vypínání hořáků na dálku s cílem uvolnit cestu pro Double H. A pokud není zrovna parťák zaseknutý někde za stěnou, což se bohužel stát může, představuje i decentní bojovou pomoc. Vše však záleží z 99% stále jen na Jade a její bojové tyči s názvem Dai-jo.

Bez foťáku jako bys nebyl!

A to doslova. Jade není fotografkou jen tak pro nic za nic, foťák má hráč v ruce častěji než Dai-jo. Především jde o zdroj obživy – v souvislosti s hrozící destrukcí Hillysu hledá vědecké centrum fotky všech žijících tvorů na planetě, za něž poté vyplácí docela štědré sumy. Hra tak dostává nový rozměr simulátoru paparazzi, kdy často je třeba nasadit život ve snaze vyfotit vzácného nepřítele. Využití ale najde fotoaparát i jinde. IRIS bojuje proti DomZ a Alpha Sections vlastní propagandou, ve které se Jade o zajišťování důkazů, tedy přesněji fotek. V cíli tak jde většinou o vyfocení zdánlivě banální věci a odeslání fotky IRIS, kteří obratem rozšíří svůj revolucionářský pamflet. Věřte nebo ne, ale s foťákem si jde opravdu užít.

V souvislosti nejen s fotografováním závisí často také na plížení, tiché infiltraci a vůbec tajném způsobu hraní. Neexistuje situace, kterou by šlo vyřešit jedině bojem nebo jedině plížením - vždycky se dá svobodně vybrat a na hráče není činěn nátlak ke specializaci, obě možnosti tedy přijdou ke slovu podle potřeby. A často je skutečně mnohem jednodušší se kolem přesily šikovně prosmýknout, než trávit hodinu řešením zdánlivě šílené bojové situace.

Spousta příjemných detailů a her ve hře

Co BG&E z velké části staví nad svoji konkurenci je právě obrovský důraz na detailnost, živelnost světa Hillysu. Začněme Secundem, holografickým asistentem Jade, jehož osobnost hravě předčí svojí kousavostí i doktora ze Star Treku a jehož jižanský akcent přinutí všechny latinskoamerické telenovely utéct do kouta. Secundo kromě čistě ironických komentářů podává také cenné informace o nově nalezených věcech a jejich použití, převádí do záznamníku mapy atd.

Nebo perly – je jich ve hře skoro 90, některé se dají získat velmi snadno, jiné naopak přinutí hráče potit krev. A nejde vždycky jen o boj. Několik perel můžete získat za fotografie, jiné za závodění na vznášedle a totální vychytávkou je minihra á la pong, ve které o perlu soutěžíte se žraločím velmistrem. Perlami se potom platí v Mammago garáži, kde partička zhulených jamajských nosorožců načerno prodává různá vylepšení pro vznášedla.

Á propos, vznášedla. Hillys je převážně vodní svět a mezi jednotlivými ostrovy, jeskyněmi atp. je třeba se nějak přesouvat. Vodní vznášedlo slouží právě k tomuto účelu a dá se s ním užít spoustu zábavy, přičemž samotné objíždění krásně vypadajícího okolí dovede zabavit na pěkných pár chvil. Ovšem vznášedla s sebou přinášejí i horké chvilky, a to při závodech. Tam se soutěží o perly nebo jiné libůstky, problém nastává v kombinaci s někdy dost latentní kamerou. Neexistuje horší pocit, než drtivě vést a o výhru přijít v poslední zatáčce díky neschopné kameře, která ukryla hráčovu oku překážku na trati. Holt, ani BG&E není jen o chválení.

Přestože Beyond Good & Evil není dlouhá hra a obsahuje svých pár chybek, v celku jde o velice zábavné dílo s nezaměnitelným šarmem. Jakkoliv jste třeba frankofonní kulturou s velkou chutí opovrhovali, filmy jako Trio z Belleville a hry jako Beyond Good & Evil vás přinutí otočit kormidlem o 180°. Je vidět, že do hry vložili vývojáři celé své srdce a výsledek stojí za to.