Before Your Eyes

Když jsem instaloval hru Before Your Eyes do telefonu, ani jsem netušil, co mě čeká. Pravděpodobně to nepřeženu, když řeknu, že jsem dostal jeden z nejlepších a nejinovativnějších narativních zážitků za poslední roky. Hra není úplnou novinkou, ale díky Netflixu si ji nyní můžete zahrát v rámci předplatného zdarma. A udělali byste obří chybu, kdybyste to alespoň nezkusili.

Celá hra začíná vaší smrtí. Abyste mohli pokračovat „dál“, musíte nejprve převyprávět svůj životní příběh a pokračování si zasloužit. A právě zde přichází na scénu dvě nejlepší komponenty – poutavý, leč samozřejmě tragický, narativ a zároveň unikátní ovládání. Tím jsou vaše oči. Rozhlížíte se okolo sebe a interagujete mrkáním. Tím myslím skutečné fyzické mrkání, protože hra skrz kameru sleduje váš obličej a reaguje, když zavřete oči. 

Na začátku jsem očekával, že to bude taková ta inovace pro inovaci. Něco, co má hru udělat zajímavější, než ve skutečnosti je. Jak já se mýlil! Narativ vás skutečně vezme přes vzpomínky ve vašem životě. A když si nedáte pozor, mrknutím se můžete posunout dál dřív než sami chcete. Snadno vám tak uteče něco, co vás zajímalo. Scény se klidně utnou vprostřed dialogu. Klíčové momenty vám neuniknou, ale brzy zjistíte, že toto vyprávění je tak dobře napsané a zahrané, že nechcete ze vzpomínek utíkat pryč. Chcete si je vychutnat a užít si s charaktery co nejdéle. Tím to ale nekončí. Jsou chvíle, kdy naopak musíte mít oči zavřené, to abyste se soustředili třeba na hovor ve vedlejší místnosti. Hra s očima pracuje výborně, a ačkoliv je možné v nastavení tuto funkci zcela vypnout, rozhodně bych to nedoporučoval. 

Příběh funguje skvěle. Zprvu se zdá možná lehce přitažený za vlasy. Aby taky ne, když jste hlavním vypravěčem vy sami a tím i vaše paměť. Nakolik se na ni můžete spolehnout? Nejsou věci, které byste chtěli raději zatajit? Změnit? Jenže teď jste po smrti a musíte svůj příběh vyložit na stříbrný tác. Takže si nemyslete, že vám nějaké lhaní projde. I když se o to pokusíte. 

V průběhu hry můžete také učinit některá rozhodnutí, která vyprávění ovlivní. A co mě hodně potěšilo, sami si zvolíte, jak události rámujete. Měli jste spíše šťastné nebo osamělé dětství? Střípky vzpomínek jste viděli, jak byste je charakterizovali? A chtěl bych moc moc vidět nějakou statistiku, jak hráči průměrně volili v podobných momentech.

Hra skvěle vypadá, skvěle zní, vypráví poutavý a emotivní příběh, a ještě se inovativně ovládá. Je to asi poprvé, co mě hra donutila skutečně zavřít oči, místo zírání na černou obrazovku. A užil jsem si to neuvěřitelně. 

Na závěr musím zmínit, že se mi jednou rozhodila kalibrace kamery a než jsem hru restartoval, nefungovalo sledování správně. Telefon tak není úplně ideální prostředí pro hraní. Chcete na to klid a soustředění. Ne, abyste běhali s telefonem po domě nebo hráli v tramvaji. Skvělou příležitostí může být virtuální realita, třeba na PSVR2, kde si titul nyní můžete také užít.