Battlefield Hardline

Alespoň to funguje

Že je něco jinak, je jasné už na první pohled. Multiplayer s překvapivým umem maskuje spíše průměrnou grafiku, více využívá možností enginu i demoličního modelu, ale co je tou zdaleka nejlepší zprávou, je až překvapivě hardwarově nenáročný. Navzdory pověsti minulých dílů a hodně náročné betě jde o jednoznačný úspěch, který minimálně napravuje hříchy čtvrtého dílu.  

Snad jedinou častější chybou jsou špatně se načítající textury nebo jejich doskakování. Otázkou ovšem je, nakolik je to vykoupené očividným ústupem z technologických standardů, hlavně v případě demoličních orgií. Vrcholem je v Hardline opět už krapet otravný prvek levolution (tedy postupná změna úroveň skrz různé ničení apod.), který je spíš na efekt, než aby plnil bůhví jak důležitou roli ve hře. Battlefield Hardline tedy ani v multiplayeru nevyráží svým zpracováním dech - spíše si udržuje čtyřkou nastavený standard.

Určitá sterilita, nebo chcete-li jistá zastaralost, se ale podepsala i na celkovém ladění map. Působí staticky a skoro se zdá, že řada modelů pochází z Bad Company 2, která ale sázela na úplně jinou hratelnost. Hardline totiž hráče uzavře (na poměry série) spíše na menší plácky a nechá je vyřádit se v soubojích jeden na jednoho, aniž by jim do toho vstupovala těžká technika a bortící se nosné zdi.

Z uniformy do uniformy

Vzhledem k policejní tématice je v Hardline vrcholem demolice rozstřílený jednopatrový dům. Na víc se tvůrci už z podstaty zvolené tematiky, které obětovali i slušnou část battlefieldího ducha, nezmůžou. Paradoxně to ale není negativní jev. Tedy pokud vám stylizace i hratelnost, postavená na klišé vykreslení policejních i gangsterských stereotypů nevadí.

Autoři si totiž uvědomili, že jim ve hře něco chybí a přebývá zároveň, a musí tomu přizpůsobit i zbytek hry. Můžete tedy čekat svižnější, akčněji pojatý a téměř výhradně na CQC zaměřený Battlefield, který působí svěžím dojmem a v lecčem se nechává inspirovat Call of Duty. Střety jsou velice časté, smrt ještě častější a otravné lelkování mimo bitvu, tolik typické pro čtyřku, téměř nehrozí.

Étos Call of Duty ale zároveň Hardline nepřejímá úplně kompletně. Vývojáři trvali na zachování některých prvků, čímž se ze hry v některých konkrétních částech stává těžkopádný hybrid. Zůstala třeba auta i vrtulníky a vzhledem k tématice se ve hře několikrát objeví záblesk spíše taktické akce.

Jako chytrá horákyně

Jen těžko tvůrci vyřeší převahu rozpačitě navržených map a spíše chudý arzenál zbraní. Tedy vyřeší, ale pravděpodobně ne zadarmo, nýbrž v DLC. Málo zbraní zas tak nevadí, přestože jejich odemykání formou sbírání a utrácení herní měny je zdlouhavé, než sesbíráte i všechny doplňky (optika, puškohledy, hlavně apod.), nějaký čas to zabere. Navíc je ve hře skryta skrze tajné úkoly pěkná řádka dalších zbraní, než jsou ty, které se vám objevují při výběru výbavy.

Jen to bude někdy utrpení, protože malé až středně velké mapy jsou navržené spíše podivným způsobem. Nepochopitelná kombinace zcela plochých prostranství a několika uliček či budov dělá z řady map ráj pro campery a snipery, kteří se v Hardline opravdu vyřádí.

Částečně to alespoň zachraňuje samotný námět map, který odráží policejní tematiku z kampaně. Standardní devítka map vás tak vezme třeba do vyprahlé mexické pouště, sužované písečnou bouří nebo do rozvodněných Everglades s padající rozhlasovou věží. Zasazení map tedy Hardline v dobrém slova smyslu výrazně odlišuje od konkurence. Ale skladba herních režimů by mohla být lepší. 

Nechybí samozřejmě klasika v podobě TDM a pro Battlefield nezbytného Conquestu, který se ale vzhledem k menším mapám blíží spíše Death matchi. Tím pravým lákadlem jsou však hlavně nové módy, kterým vévodí především Hotwire. Jde o pojízdnou variaci na Conquest a průnik Battlefield her s Need for Speed sérií. Crossfire je zase naopak o eskortu VIP osoby (hráče) a nechybí ani mód zaměřený na vykrádaní banky a nebo přetahování se o balík peněz, který se snaží zajistit policisté i lupiči. Celkově je módů zatím sedm a i vzhledem k jejich konceptu jde o dostatečný počet.

Koncept bez vize

ěna uniforem z vojenských za policejní však nutí autory balancovat někde mezi klasickým Battlefieldem a hratelností na způsob Call of Duty. Tedy mezi otevřenou, spíše taktičtější, střílečkou a zběsilou řežbou. Hardline by nejraději byla to druhé, ale ne vždy k tomu má předpoklady. Mapy by záměru odpovídaly, spíše na taktiku zaměřené herní módy jako Rescue či Crosshair už méně. Hlavně když hráči záměr tvůrců spíš ignorují a ve většině případů jdou po výsledném skóre, namísto aby se zabývali dodržováním pravidel daného módu.

Prozatím nefunkční spawn, který nezvládá reagovat na dynamické dění na menších mapách, už jsem zmínil, ale problém je třeba i s nefunkční kill cam či zdlouhavým respawnem, který vás nutí čekat hned několika vteřin. Zmíněné problémy do karet typické "run and gun" střílečce moc nenahrávají, což může být vzhledem k časté smrti frustrující. A dojem nevylepšují ani poměrně zdlouhavé hry.

Battlefield Hardline je do jisté míry zklamání, i když multiplayer má nepopiratelné kvality, zatímco singleplayer nikoli. Právě multiplayer ale čeká dlouhá cesta za bohatým a vyváženým obsahem, který vydláždí DLC a krutý boj o přežití s vlastní konkurencí. Pokud máte rádi klasický Battlefield s obrovitými bojišti, obrněnou technikou a RPGčky létajícími ulicemi, Hardline vám nemá co nabídnout a s klidem můžete zůstat u čtvrtého dílu.