Battle Brothers

Battle Brothers se dá nejsnadněji popsat jako kombinace Mount and Blade, Darkest Dungeon a Blackguards. V základu jde o tahovou strategii na hexech (odtud Blackguards), v níž spravujete kumpanii žoldáků (Mount and Blade) ve fiktivním a lehce fantasy světě. Cílem může být samozřejmě stát se nejslavnější kumpanií na kontinentě, ale popravdě řečeno, budete rádi, když se dožijete konce hry (a zde se hlásí o slovo Darkest Dungeon). Živý žoldnéř a bohatý žoldnéř je totiž spokojený žoldnéř.

Ačkoliv se ve světě vyskytují fantaskní prvky jako orkové a nemrtví, nepočítejte s žádnými nadpřirozenými schopnostmi. Vaši svěřenci jsou obyčejní lidé a nejblíž ke kouzlení bude mít nežádoucí, doslova magická schopnost třikrát se netrefit i přes 80% šanci na zásah. Jelikož ve hře není magie, neexistuje způsob, jak se efektivně při boji léčit. A vzhledem k tomu, že zde funguje systém permanentní smrti, připravte se na to, že vaši žoldnéři budou umírat. Hodně a bez ohledu na to, na jak vysoké úrovni jsou, i bez ohledu na vaše city a němou argumentaci: „ale Konrad se mnou byl od začátku, celých těch 60 hodin, nemůže být přece mrtvý!“ Jenže on je.

Jsi příčetný muž, nebo Ironman?

Spousta toho jde samozřejmě zachránit systémem save/load, ale tohle rozhodnutí je jen na vás. Na začátku vám tvůrci řeknou, že podle nich byste měli Battle Brothers hrát na Ironmana, tedy bez možnosti vrátit se zpět k uložené pozici. Souhlasíme, ale zároveň buďte varováni, že díky tomu možná budete hru začínat několikrát.

Když po vleklé bitvě máte těžké ztráty, ale víte, že o moc líp to udělat nešlo, prostě se s tím smíříte. Ve chvíli, kdy se ještě nedostanete k prvnímu tahu a tři žoldnéři jsou po nepřátelské salvě díky trojici kritických zásahů mrtví, máte pocit, že tahle hra je strašně nefér a nesnášíte ji. Je to součást designu a možná to působí realisticky, ale prostě vás hra vytrestá, i když jste nic neudělali špatně.

Vzhledem k tomu, že obtížnost průběžně narůstá, může se stát, že při velkých ztrátách v řadách veteránů nebudete schopní čelit aktuálním protivníkům. Doporučili bychom začít první hru opatrně a teprve druhou si dát na Ironmana, až budete vědět co a jak. Protože vzhledem k tomu, že je každá nová hra vygenerovaná od začátku, budete se chtít k Battle Brothers vrátit. Možná i s důtkami a příručkou progresivního flagelanta, ale budete. Je totiž pekelně návyková.

Mám tu jednu krásnou, omlácenou přilbu. Kdopak ji dostane?

Když zrovna nebojujete na hexové mapě, pohybujete se se svou vlaječkou po mapě světa. Cestujete do měst, kde nabíráte nové kontrakty, najímáte nové žoldnéře a pořizujete lepší a lepší výbavu. Rada do začátku – kvalita převyšuje kvantitu. Než abyste měli víc žoldnéřů na úkor vybavení, raději své stávající pořádně vyzbrojte. Lepší helma může znamenat rozdíl mezi životem a permanentní smrtí. Hra indikuje zásahy na hlavu odděleně od těch do těla a jeden dobře trefený šíp do čela dokáže zabít.

Kromě výzbroje musíte mít dost peněz na výplaty a samozřejmě i jídlo, jehož kvalita ovlivňuje celkovou morálku. Dobře živený, pozitivně naladěný voják se nenechá jen tak rozhodit. Dlouhodobě demoralizovaný žoldnéř, který poslední týden jí jen pšeničné placky, začne utíkat po prvním mrtvém spolubojovníkovi. Manažerská stránka hry je velmi důležitá. Párkrát se stalo, že jsme vydělali pořádnou sumu peněz, celou ji utratili na nové žoldnéře i výbavu a najednou jsme zjistili, že máme plat jenom na dva dny.

Těžká rozhodnutí, co nakoupit, vás čekají na každém kroku. Je hezké, že můžete svému oblíbenci koupit novou obouruční sekeru. Jenže bez nástrojů na opravu výbavy budete bojovat v nevyhovujících zbrojích a s opotřebovanými zbraněmi. A budete umírat. Bez léčebných prostředků zase nebudete moci mezi bitvami likvidovat lehčí zranění, která se mohou zhoršit do podoby permanentních a snižují aktuální počet životů. A budete opět umírat.

Pamatuju časy, kdy jsem měl obě uši

Celý systém zranění je velmi podobný Darkest Dungeon a přidává jednotlivým žoldnéřům na osobitosti. Dočasná zranění řešíte jen chvíli a stačí pár dnů nebo předražená péče v klášteře, ale ta permanentní mohou být problém. Jeden z kopiníků třeba dostane zásah do plíce, která mu následně zkolabuje. Kvůli tomu má tak málo staminy, že za kolo nezvládne skoro nic.

Smrt je zkrátka všudypřítomná. Sice ji dokážete s dobrou taktikou odolávat, ale ve vyhrocenějších bitvách prostě musíte na ztráty přistoupit. První kontrakt od šlechtického rodu, ke kterému se budete dlouho probojovávat postupným zvyšováním proslulosti kumpanie, je přesně takový. S dvanáctičlennou partou vezmete třeba zakázku na vyhnání orků. Jenže místo dosavadních orčích mladíků na vás čeká čtrnáct berserků. Na konci půlhodinové bitvy zůstane naživu třeba jen sedm děsivě posekaných žoldnéřů. Peníze jsou skvělé, lup vynese dalších pár stovek, a tak pohřbíte své oblíbence a jdete doplňovat stavy.

Nejvíc vám pořádně zatápí místní umělá inteligence. Musíme říct, že už dlouho jsme se nesetkali s tak (ne)příjemně přizpůsobivým počítačovým protivníkem. Dokáže dobře analyzovat vaší formaci a pokud má převahu ve zbraních na dálku, stáhne se a nechá vás pochodovat skrz salvy šípů. Naopak, pokud máte výraznou převahu vy, žene se dopředu, aby minimalizoval dobu, kdy je ve volném poli. Umí soustředit síly na slabá místa a jen málokdy provede úplnou hloupost. Když už, je to většinou ve chvíli, kdy se bitva rozpadne na řadu individuálních soubojů. I tak ale umí dobře počítat pravděpodobnosti a bonusy plynoucí třeba z terénu.

Krvácející šachové figurky

Battle Brothers je unikátní i vizuálním zpracováním. Na hexové mapě jsou bojovníci zobrazeni jen jako busty na základně, takže připomínají šachové figury. Chvíli trvá, než si na tenhle styl zvyknete, ale po čase jej doceníte. Když pomineme, že každého žoldnéře snadno odlišíte nejen dle výzbroje, ale i tváře, vousů a tak dále, tento styl umožňuje dobře vizuálně znázornit aktuální i dlouhodobá zranění. Nedoléčený žoldnéř nastupuje do bitvy s obvazy, během ní mu naskakují šrámy a tak podobně. A když se povede obzvlášť dobrý zásah, hlavička uletí a přidá se k jinak dost krvavé scenerii. Podle množství šrámů rychle poznáte, jak na tom asi daný bojovník je se zdravím, a když mu zničí přilbu nebo štít, opět vám to hra názorně ukáže.

Štíty jsou důležitou součástí taktiky a hodně schopností se soustředí na jejich likvidaci, nebo naopak posilování. Jak vaši svěřenci získávají nové levely, vylepšujete jim jak základní vlastnosti, jako je počet životů či útoky na dálku i na blízko, tak i přidáváte speciální schopnosti, které by měly podpořit specializaci. Máte tak v kumpanii například experta na obranu se štítem, který už ledacos vydrží, ostrostřelce s kuší i brutálního sekerníka, který musí mít bez štítu silnou zbroj, ale většinou na jedno máchnutí sekery zabíjí. Tím spíš proti nemrtvým, kteří jsou na zbraně tohoto typu velmi náchylní. Samozřejmě, jak přidáváte nové schopnosti, každý z vašich svěřenců vám přirůstá k srdci.

Krev, pot, slzy a uspokojení

Jenže právě to dělá z Battle Brothers tak zábavný titul. Nikdy nemůžete usnout na vavřínech, protože i prostý lapka s krátkým lukem může s trochou štěstí trefit kritický zásah, a pokud máte opotřebovanou zbroj či přilbu, může být s vaším veteránem amen. Jakékoliv taktické prohřešky umí hra potrestat. Na druhou stranu není pedanticky zlá. Dokáže vás nadchnout, ukázat i pozitivní stránku všeho.

Plnění dlouhodobých úkolů jako je obstarání si standarty či zvolení seržanta jsou momenty, které si zapamatujete, protože podtrhují váš růst. Stejně tak líté bitvy, na jejichž konci možná zůstalo několik vašich mrtvých, ale celý ten proces za to prostě stál. Je uspokojující sledovat jak roste obtížnost a s ní i schopnosti a výzbroj soupeřů. Battle Brothers není o tom projít vše bez ztráty kytičky, ale vytěžit z aktuální situace maximum.

Pokud máte rádi tahovky a líbí se vám možnost spravovat u svých jednotek každý kousek vybavení a pečlivě vymýšlet taktiku s přihlédnutím k tomu, jaké máte k dispozici jednotlivce, tohle je hra pro vás. Občas je díky systému náhody nefér a někdy umí přepálit obtížnost tak, že na vás padnou deprese. Většinu času ale jedete stylem „ještě jeden kontrakt“, což mi zatím v rámci jedné kampaně vydrželo padesát hodin. To už je hodně solidní výkon.