Baldur's Gate II: Enhanced Edition

Jde o monolit, tyčící se vysoko nad oblaka jako připomínka starých, dobrých, ale dnes už zašlých časů. O Baldur‘s Gate II to platí dvojnásob. BioWare v ní dokázali zahustit herní svět plejádou postav a postaviček. Na některé z nich už člověk dávno zapomněl, jiné se mu nesmazatelně vryly do paměti.

Klidně můžete mít nechuť nebo přímo odpor k neustále omílanému fantasy žánru - je to pochopitelné a nedá se s tím nic dělat. Někteří lidé proto fantasy hry snad až systematicky odmítají. Nedělají však v případě Baldurovy brány chybu? Než si člověk odpoví, napadne ho spousta dalších otázek. Co tuhle hru staví nad ostatní hry? Čím je tak výjimečná?

Nejde náhodou jen o nostalgii člověka, který s hrou prožil tolik hodin, že už se to dnes snad ani nedá spočítat? Je to vina kouzla okamžiku, té specifické konstelace věku, času a prostoru? Nebo za onu výjimečnost může skutečně solidní her systém? V případě Baldur’s Gate II tedy modifikovaná pravidla druhé edice Advanced Dungeons & Dragons, která potlačila tahový systém a dala tím prostor dynamickým, ale pořád taktickým soubojům. Otázky, samé otázky...

Vylepšená edice

Jak zlepšit něco, co je dokonalé? Samozřejmě je to velmi nadneseně položená otázka. Nic není dokonalé, ale k pověstné božské legendárnosti nemá druhá Baldurova brána daleko. Samozřejmě i v případě BGII platí staré zlaté pravidlo: Nehas, co tě nepálí. Overhaul Games (Beamdog) se toho naštěstí rozhodli držet jako klíště. I když je těžké říci, jaké byly jejich původní motivy – museli totiž přidat nějaký nový obsah navíc.

Hlavní devízou vylepšené edice BGII je možnost spustit hru i na nejnovějších systémech, ve vysokém rozlišení a bez jakékoli nutnosti provádět šamanské rituály okolo nastavení hry či bez zásahů do různých koutů samotné podstaty hry.

Zkušený hráč a uživatel PC si teď možná pohrdavě odfrkne a půjde jinam. Možná i právem. Faktem ovšem je, že úpravy, které Overhaul Games na hře provedli, jsou příjemné, neobtěžují a pocit z hraní naopak mírně vylepšují. Na liště přibylo tlačítko pro rychlé ukládání nebo přehledný polo-automatický nástroj ke sbírání předmětů. Na podobné vymoženosti si i starý a zkušený hráč velmi rychle zvykne. Jde sice spíše o drobnosti a maličkosti, ale potěší.

Bohužel úpravy přinesly i několik bugů. Občas dělají neplechu hráčem vytvořené AI skripty, které hrají ve složitějších soubojích zásadní roli. Vaši hrdinové též někdy přestanou zcela reagovat, případně se tak nějak zasekne pořadí kouzel vašeho mága, který pak jako pitomec stojí na místě a nešťastně čeká na smrt. Co jiného mu také zbývá. Výše uvedené nepříjemnosti, jakkoli dovedou otrávit, se naštěstí nevyskytují příliš často.

Nové tváře

Staré tváře a známá místa vyvolávají vzpomínky. Pamatujete, jak jste si někoho ve hře oblíbili, jen aby vám později bez mrknutí oka vrazil dýku do zad? Přestože příběh BGII jste už před mnoha lety nechali dávno za sebou a možná jste na něj i zapomněli, jakmile podrazácká postava vstoupí na scénu, chcete ji okamžitě zabít. Všechno se vám naráz vybaví. I když nevíte jak je to možné a nedokážete hned popsat všechny detaily, při hraní se všechny tyhle pocity vracejí zpět.

BioWare a jejich příběhy jsou možná předvídatelné, ale přeci jenom kouzelné. Postavy ve hrách jsou si hodně podobné, ale přece jiné. Baldur’s Gate je pramen, ze kterého vyvěrají všechny archetypy pozdějších her BioWare. Pokud patříte k mladší generaci a zažili jste jen Dragon Age nebo Mass Effect, při hraní vylepšené verze BGII zmíněné archetypy okamžitě rozeznáte. Někdy se jim také říká „BioWare klišé“ a lze polemizovat, nakolik jsou postavy v BGII dobře napsané, nebo jen výborně sedí do prostředí, z něhož vlastně archetypy postav pochází. Jedno však postavám nevezmete – dokáží zaujmout.

K některým chováte už od začátku odpor, jiné vám naopak přirostou k srdci zatímco ty další ...řekněme, že působí otravně. Každá z nich však má svou osobnost, což je zřejmé a nelze to to popřít. Dokonce i hlavní záporák patří do skupiny těch nezapomenutelných. Jeho motivace a činy mají vnitřní smysl.

Většina nového obsahu vylepšené edice BGII se tedy týká nových postav, které si můžete přidat do party. Tři z nich už znáte z rozšířené edice prvního Baldur’s Gate – poloork Dorn, divoká magička Neera a mnich Rasa ad. V remasteru dvojky se k nim přidává zlodějka Hexxat.

Grafickým zpracováním je nový obsah nerozeznatelný od toho, co před lety stvořili lidí z BioWare. Nebije do očí a působí skutečně tak, jako by tento nový obsah patřil do původní hry. Textová stránka nových postav je už ale o fous slabší. Člověk má neustále pocit, že se tvůrci z Overhaul snaží přiblížit autorskému rukopisu lidí z BioWare, ale ne zcela úplně se jim to daří. Na každém kroku je vidět snaha o to, aby stvořili novou zapamatování hodnou hlášku nebo část charakteru, ale nepřináší to své ovoce na sto procent.

Třeba postava Hexxat je napsaná velmi slušně, dokonce má i několik zajímavých dialogů s hráčovou postavou a jeden moc hezký zvrat v rámci své příběhové linie. Podobné je to v zásadě i s ostatními novými postavami. Každé z nich však k absolutoriu něco chybí. Přesto je pozitivní, že si s sebou postavy přináší vlastní příběhy a problémy, které jim pomáháte řešit a zároveň vás s nimi čeká adekvátní vyvrcholení datadisku Throne of Bhaal – ten je automatickou součástí vylepšené edice BGII.

Pochod smrti

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition se skládá celkem ze tří částí a spojuje v sobě všechno, co Infinity engine dokáže. Příběhovou hratelnost, která volně přechází do nikdy nekončících soubojů. Dále kromě základní hry Shadows of Amn obsahuj už zmíněný datadisk Throne of Bhaal.

Třetí složka se přímo týká boje a bojového systému, na kterém je vylepšená verze BGII vlastně postavená. The Black Pits II: Gladiators of Thay je pokračování Black Pits z vylepšené edice prvního BG a jak už je jasné z názvu, jde o prakticky čistě bojový mód, ve kterém se tvůrci z Overhaul snažili z Infinity enginu vymáčknout maximum.

V prvé řadě budete v Black Pits II bojovat a můžete vsadit krk na to, že souboje v aréně pořádně prověří vaše znalosti herních pravidel a taktické schopnosti. Protivníci nejsou žádní hlupáci a pravděpodobně je pohání speciálně napsané skripty, protože dávají pořádně zabrat. Navíc potěší, že si po letech můžete opět vytvořit svou vlastní družinu.

Otázka ceny

Znáte to sami, jak se vám najednou vrátí všechny vzpomínky, když si prohlížíte staré fotografie. Nejenom na konkrétní lidi, ale i na situace, které jste spolu prožili. Jsou to příběhy. Ponořit se zpět do Faerûnu v remasteru BGII je to samé, tedy cesta do minulosti. Vybaví se pocity, zážitky a všechno na mě křičelo: Tohle je dokonalá hra! Každá chybička, která se během hraní objevila, paradoxně na pocitu dokonalosti jen přidávala. Bylo to okouzlení, o kterém si lidi myslí, že už dnes není možné zažít. Ne po těch letech! Ale dostavilo se.

Veteráni série spíše zůstanou u klasické verze, protože si ji umí modifikovat a nastavit – když si s ní vyhrají dostanou žádanou porci klasického obsahu. Pro méně zkušené hráče nebo nováčky je ale vylepšená edice BGII zajímavou možností k seznámení s vrcholným dílem BioWare, protože úrovně kvality Baldur’s Gate II už BioWare v rámci své tvorby nikdy nedosáhli. Baldur’s Gate II: Enhanced Edition je povedené oživení legendárního RPG titulu.