Aviary Attorney

Opeření detektivové 

V Aviary Attorney přijali roli dvou soukromých detektivů ptáci. „Polétavý“ čmuchal monsieur Falcon s loveckou čapkou na hlavě a jeho partner Sparrowson, mlsný tělnatý vrabčák v rozkošném fráčku, jsou úžasnými zvířecími kopiemi Sherlocka Holmese a jeho milého Watsona. Jen s tím rozdílem, že opeřený příběh se odehrává za Únorové revoluce v Paříži roku 1848.

Nádherná podívaná 

Čtyři na sebe navazující detektivní povídky jsou navíc zušlechtěny originální výtvarností. Okrová grafika s kresbou jako by byla vytržena ze skicáku nějakého ilustrátora. Přesněji z díla J. J. Grandvilleho, proslulého francouzského karikaturisty z první poloviny devatenáctého století, kterého si tvůrci vybrali za vzor. Právě tento umělec proslul tím, že zvířatům přisuzoval lidské vlastnosti a zasloužil se o rozvoj specifického výtvarného žánru, který později využila i politická propaganda.

Grandvilleho dílo ve hře doplňuje i stylová hudba, kterou si tvůrci vypůjčili z not dalšího skvělého Francouze Charlese Saint-Saënse, autora Karnevalu zvířat. Každá zvířecí postava má ve hře svůj nezaměnitelný hudební motiv, což dílu přidává na výpravnosti.

Skvělý vzhled a zvuk podtrhují snovou atmosféru hry, která se nese v elegantním duchu romantismu a biedermeieru, hlavních evropských životních stylů poloviny 19. století. Autoři tuto dobu ztvárnili do kouzelných detailů. Ženy, tedy zvířecí samičky, nosí ve hře rozevláté sukně s nespočtem zapocených spodniček a muži, samci, zase frakový kabát s náprsenkou. Někteří z nich mají dokonce zdůrazněnou srst po stranách tlam, aby těmito „licousy“ podtrhli svoji mužnost. Tak to tehdy u pánů skutečně bývalo zvykem.

Těžké rozhodování 

Elegantní styl hry otevírá bránu poetickému příběhu, v němž Falcon se Sparrowsonem řeší lehce provázané detektivní případy. Obvykle v nich čelí podlosti, přetvářce, pokrytectví a zlobě, tedy typickým lidským vlastnostem, vloženým do svědomí personifikovaných žiraf, slonů, lvů či lišek a dalších živočichů. Než duo opeřenců své případy vyřeší, musí se mnohokrát bolestně rozhodnout, jakému zvířátku uvěří, a jaké myšlenky a domněnky upřednostní před ostatními. Čmuchalové se zkrátka utkají s dilematy, která patří mezi stěžejní prvky hratelnosti.

Systém rozhodování přítomný v klasických adventurních dialozích vás postupně přivede k různým větvím příběhu a rozličným detektivním verdiktům, použitelným při soudních přelíčeních. Ta bývají zajímavým vyvrcholením jednotlivých povídek a díky tomu, že si scénář zakládá na provázanosti děje, mohou soudy výrazně ovlivnit život konkrétních protagonistů napříč všemi příběhy. Zvířecí kauzy z revoluční Francie zkrátka mohou skončit jakkoliv a mohou mít i jakékoliv následky, což je skvělé.

Dva humoristé 

Ještě více než větvení příběhu ale oceníte milý humor, kterým je hra prošpikována. Bere si na paškál jednak neřesti personifikovaných druhů živočichů, ale též způsob života v 19. století. Autoři si z minulosti utahují tak rafinovaně, že si ji paradoxně oblíbíte. Někteří by snad v revoluční Francii zatoužili i žít. Nejlépe snad jako galští kohouti.

Velkým komikem je i sám Sparrowson. Cvalík s šibalským výrazem v zobáku vtipně a pozorně glosuje vše, co se kolem něj šustne. Svojí hurvínkovskou výřečností, ale i užitečnou bystrostí se stává dokonalým protějškem i partnerem profesorsky uvažujícímu Falconovi. Výborná charakteristika postav, korunovaná nenucenou vtipností, činí ústřední dvojici naprosto nezapomenutelnou. Péče při tvorbě charakteru postav se autorům opravdu vyplatila.

Pozor na nízké tempo 

Aviary Attorney ovšem přes svoji všeobecnou kvalitu není určena všem. Fanoušci strhujícího herního tempa a nepřeberného množství aktivit by angažmá v detektivce měli zvážit. Vše, co jim tahle hra dá, je totiž „pouze“ zvolna plynoucí příběh. Vzhledem k jeho kvalitě to není zase tak málo, ale nutno přiznat, že z hlediska herní mechaniky je Aviary Attorney jen jakousi obrazovou adventurou, stejně jako zjevný zdroj inspirace v podobě kultovní handheldové série Phoenix Wright/Ace Attorney.

Hra se chtě nechtě podobá interaktivnímu filmu a nehýří variabilitou. Děj a hratelnost v ní plynou vpřed nikoliv fyzickým pohybem hlavních hrdinů, ale prostřednictvím předpřipravených scén s dialogy a jinými interaktivními situacemi. Herní variabilitu kromě dialogových možností zajišťuje už jen svobodný výběr lokací k návštěvám a také dvojice meziher, souvisejících přímo s detektivní činností. Ty ovšem stojí za to!

Detektivové v akci 

Prvním typem mezihry je detektivní vyšetřování. Na první pohled není tak propracované jako třeba v Blues and Bullets, kde z indicií skládáte rekonstrukci událostí. V Attorney se zdá být vše přímočařejší. Obvykle se nabídne nějaký prostor na mapě a v něm pouze několik předem označených míst či osob ke zkoumání.

Zdání však klame. Ne vždy se totiž dostanete k opravdu užitečným stopám a k soudnímu líčením můžete přijít i zcela nepřipraveni a s tím, že se spolehnete na náhodu. Zatímco v Blues je vždy jen otázkou času než se doberete správného řešení, v Attorney to neplatí, protože hra klade velký důraz na to, aby si hráč pamatoval určité situace i pointy. Pokud selže, hra se mu výrazně ztíží a její finále se stane značně nepředvídatelným. Z Attorney to děla nejen humorné, ale zároveň i trochu napínavé dobrodružství.

Sejdeme se u soudu 

Příjemně košatě působí také druhý typ mezihry v podobě soudního přelíčení. Vyznačuje se typickou právnickou rétorikou a dokazovacím kolečkem. Vše, co Falcon při vyšetřování objeví a zjistí, může před tribunálem použít při střetu s protistranou. Jedná se o milý rébus. Hráč v něm ve prospěch svých vyšetřovacích závěrů  kombinuje teoretické poznámky s předměty doličnými, uloženými v inventáři, a přestože je vždy nalinkováno několik soudních závěrů, opět nebudete mít nikdy pocit absolutní jistoty úspěchu. Napětí je stále přítomno.