Astroneer

Jako osamělý astronaut se vydáváte na návštěvu cizí planety s nejasným cílem. Přirozenost vám velí expandovat, zhyzdit překrásnou krajinu výrobními budovami a provrtat zdejší hory skrz na skrz. A to doslova. Astroneer jako mnoho dalších zástupců tohoto žánru využívá deformaci terénu jak k dělání děr, tak k vytváření vlastních scenérií.

Není to ale primární účel. Jde totiž o jediný způsob, jak natěžit suroviny. Jakmile spatříte výrůstky, které do palety krajiny moc nezapadají, je to pro vás signál vytáhnout svůj pevninský vysavač a pomoct rudné žíle na svět. Z nasbíraných surovin si na 3D tiskárně vyrobíte další budovy s rozličnými účely, které potřebují další materiály, a koloběh se klasicky opakuje.

Svět Astroneera je poměrně zvláštní. Je zde nepřátelský život, ale pouze v podobě statických rostlin. K přímému ohrožení života tak nedochází ze strany predátorů, kterým se snadno vyhnete nebo je rovnou vykopete, ale vlivem drsných bouří a nedýchatelné atmosféry. Nedostatek kyslíku se stane vaším největším nepřítelem.

Oxygen Not Included

Vaše výpravy za hranice základny s generátorem kyslíku se zpočátku omezují na blízký perimetr. Po očku sledujete ubývající ukazatel kyslíku na svých zádech, abyste se v půlce otočili a sprintovali zpátky doplnit zásoby. Smrt ale prakticky nepředstavuje žádný problém. Ihned se totiž vtělíte do dalšího astronauta a stačí doběhnout k předchozí mrtvolce a obrat ji o nasbírané poklady.

Záhy se ale vrhnete na výrobu takzvaných tetherů, ze kterých pomocí kabelů rozvádíte kyslík po krajině a dostáváte se tak do vzdálenějších krajin bez nutnosti neustálého běhání k žíle a zpátky. K tomu vás přinutí až kapacita inventáře.

S ním i s pomalým běháním vypomohou vozidla, která jsou poháněná bateriemi. Ty můžete nabíjet pomocí solární nebo větrné energie, případně je nechat chvilku stát u základny. Zároveň za ně můžete zapřáhnout několik přívěsů, vrátit se z výpravy s obrovským „lootem“ a snáz tak expandovat své osamělé království v zemi nikoho.

Ultimátním cílem každé planety je sestrojit vesmírnou raketu, naplnit ji palivem, vydat se prozkoumat úplně jiný, procedurálně generovaný svět s pravděpodobně náročnějšími podmínkami k životu (zdravíme tě, radiace) a tam celý proces opakovat. Příběh si tvoříte úplně sami, i když planety nabízejí jistá tajemství…

Batoh, přítel člověka

Astroneer nás doslova fascinoval svým uživatelským rozhraním (čtete správně), které nemá obdoby a měli by se jím inspirovat mnozí vývojáři. Nejsou zde žádná klasická vyskakovací okna, virtuální inventáře, čísla na obrazovce představující vaše životy, zásoby kyslíku a tak podobně. Všechny suroviny a menší zařízení se ukládají na platformu, kterou má váš astronaut na zádech.

Chcete-li například vyrobit novou budovu, musíte přijít k tiskárně a suroviny do ní ze svých zad po jedné přetahat. Když do generátoru elektřiny vložíte jednu jednotku organické hmoty, v reálném čase sledujete, jak se z podivně tvarovaného paliva postupně odtrhávají jednotlivé lístky. Veškeré důležité informace máte neustále na očích. Působí to až překvapivě přirozeně a skvěle to pracuje s jednoduchou, ale krásnou stylizací hry.

Kromě toho k větším překvapením nedochází. Začínáte s ničím, těžíte základní suroviny, abyste vybudovali nové věci, které vám umožní pracovat s dalšími novými věcmi, chce se po vás neustále víc a víc, vaše malá továrnička se rozrůstá a vy tak máte příjemný pocit postupu, za který můžete jen a pouze vy.

Astroneer je opravdu dobře promazaný stroj, který funguje, jak má. Funguje, jak očekáváte. A to je právě trochu škoda, protože pokud máte s tímto žánrem bohaté zkušenosti, pak vám Astroneer dech nevyrazí. Je to zkrátka další z řady sandboxových survivalů, který rozhodně neposouvá hranice žánru, ale v jistých směrech volí skvělé novátorské postupy.