Armored Core VI: Fires of Rubicon

Verdikt
90

Vynikající akční jízda s famózním tempem a zábavnou hratelností. Umí potrápit, ovšem většinu času hlavně těší. FromSoft s Armored Core VI ale především dokázal, že není studiem jednoho žánru.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Konzole

PlayStation 5PlayStation 5

PlayStation Store

Xbox Series XXbox Series X

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: From Software
Vydání: 25. srpna 2023
Štítky: střílečka, mecha, sci-fi, akční

Není to tak dávno, co internetem proběhla kontroverze kvůli údajně ošklivému hlavnímu menu Starfieldu. Přišla mi hloupá, jako ostatně většina twitterových herních kauz, ale u téhle konkrétní jsem se vlastně musel trochu usmívat. Vzpomněl jsem si totiž na FromSoftware a jeho typický černočerný splashscreen se strohým pokynem ke stisknutí tlačítka a následnou spartánskou nabídku, která jako by rovnou naznačovala, že v téhle hře se obejdeme bez zbytečných cirátů, a je jedno, jestli zrovna zapínáte Demon’s Souls, Bloodborne nebo Elden Ring.

Totožná černá obrazovka vítá i ty, kteří se namísto temných fantastických světů či gotických hororů rozhodnou pro o nic méně skličující vizi budoucnosti. Armored Core ovšem není hrou z žánru souls a FromSoft se s šestým dílem hlavní řady vrací k deset let zapomenuté značce, která mu dělala jméno dávno předtím, než se vůbec urodily myšlenky na mlhou obklopenou Boletarii a nesmiřitelný systém novodobých akčních RPG. 

FromSoftware ve (staro)novém

V oněch dobách bylo studio, které dnes patří mezi nejvýznačnější součásti herní scény a k jehož novým oznámením se dávno upírají i oči mainstreamových hráčů, jen obskurním uskupením, které vysílá na svět sice originální a povedené, ale minimálně v západních končinách nikterak oslavované herní tituly. Loňský Elden Ring znamenal obrovský triumf, ale také jakousi žánrovou katarzi. I proto mě těší, že se nyní se studiem setkáváme při výrazně odlišné příležitosti.

Měl jsem to štěstí, že jsem si mohl před několika týdny Armored Core VI: Fires of Rubicon vyzkoušet na akci ve Varšavě ještě před samotným vydáním, a tak jsem do plné hry naskakoval obeznámen se základy hratelnosti. Už v preview jsem opakovaně upozorňoval na to, že Armored Core není další Souls hra, rozhodně ale neuškodí to znovu připomenout. Zároveň to přirozeně neznamená, že by FromSoft v novém titulu nezúročil dekádu zkušeností, které nasbíral ve svých moderních hrách.

Nebojte se!

V první řadě je třeba říct, že pokud jste Armored Core nikdy neměli v ruce, nemusíte si zoufat. Šestý díl má na paměti, že od posledního pokračování uteklo dlouhých deset let, a tak je příběhově zcela samostatný a tutoriály jsou na poměry autorů poměrně velkorysé. Samotné schéma hry představuje jednotlivé mise s jasně danými úkoly, aspekt objevování světa či zkoumání různých příběhových náznaků tu chybí, události jsou popisovány zcela přímočaře a exaktně. Místo hledání různých skrytých cestiček tak budete čas věnovat úpravám a ladění svého mecha.

Přestože hra nenabízí komplexní otevřený svět, rozhodně to neznamená, že by jednotlivé lokace byly kdovíjak sevřené. Naopak, velmi dobře vyhovují rychlosti a obratnosti mechů, takže vás v první moment možná až zaskočí svou rozlohou. Pak ale zjistíte, že váš obrněnec není v základu žádný pomalý knedlík a za pomoci trysek dokáže rychle překonávat extrémní vzdálenosti, což z manévrování prostorem činí nesmírně uspokojivou zábavu.

Pohyb sám je ostatně jednou z hlavních deviz celé hry a dojem z něj ani po hodinách hraní neomrzí. Jakmile vám do krve přejde jednoduché ovládací schéma, stanete se doslova poslem smrti, který krouží bojištěm, zasypává nepřátele raketami, plazmou a sekaným olovem, a pokud si to situace vyžádá, bleskurychle se přiblíží na kontaktní vzdálenost a uštědří pár zdrcujících úderů mečem. Amored Core je přesně tím typem hry, která vás nenechá sedět klidně v křesle a ve frenetických soubojích se často přistihnete při divokém kymácení s gamepadem v ruce, stejně jako u širokého úsměvu radosti z působené zkázy.

Bossové se s tím nepářou

Tento úsměv vám ale mohou poměrně rychle smáznout z tváře bossové. Základní jednotky vám až na výjimky zřejmě nebudou činit velké potíže a mnohdy ve hře figurují jen jako odpad, na kterém si můžete vyzkoušet smrtící sílu svého arzenálu. Bossové, to už je jiná písnička, která naplno prověří další silný aspekt hry - možnost upravovat svůj bojový stroj.

V praxi platí, že bossové mají různé slabiny, které je třeba odhalit a využít. Budete se potýkat se silnými a rozměrnými kolosy, kterým je těžké se vyhnout, ale také s mrštnými bastardy, kteří otestují vaše reflexy. Někdy bude boj nepříjemně kontaktní, jindy bude třeba držet se dál, abyste se dokázali vymanit z nekonečného proudu projektilů a raket, které budou z kovových těl prýštit.

Po každé misi dostanete finanční odměnu, se kterou zřejmě rychle pošupajdíte do obchodu, abyste zjistili, jaké nové hračky si můžete koupit. Celkem můžete mít naráz čtyři zbraně, jednu v každé ruce plus jednu na každém rameni, okamžitě připravené rozsévat zkázu. Typů zbraní je skutečně solidní množství, od futuristických obřích pistolí a brokovnic přes laserové meče nebo obří salvové raketomety, zbraňový arzenál ovšem není to jediné, co na svém miláčkovi můžete měnit. Vylepšování podléhají také ocelové paže a nohy, hlava, trup, generátor energie a další. 

Variabilita na prvním místě

Vtip je v tom, že si nemůžete jen tak zbůhdarma ověsit robota tím nejlepším, co vás napadne, a stát se tak ultimátním kydličem. Vždy je třeba vyvažovat hmostnost a objem energie, jinak rychle pohoříte, (často doslova) a dobře se zamýšlet i nad tím, jaká výzbroj se hodí do jaké konkrétní situace.

Tohle nejsou Souls, kde můžete po nezdaru vyrazit na několikahodinový grind zkušenostních bodů, následně se přesíleni vrátit do arény a spočítat to dříve zdánlivě neporazitelnému bossovi jako malému školákovi. Armored Core místo toho představuje „ocelový fetišismus“, který vás donutí přehrabovat se v hromadách oceli, ladit detaily a přemýšlet nad tím, jestli zrovna tohle bude proti tomuhle konkrétnímu nebezpečí to pravé. Je to jako ladění vozu v automobilových simulátorech, ale mnohem víc sexy a vzrušující, protože víte, že tyhle součástky umějí zabíjet.

Můžete si vytvořit silný, ale křehký skleněný kanón, nebo pásového obrněnce, který vydrží víc, ale drtivým a rychlým salvám se jen tak nevyhne. A to je špatné, protože již zmíněný pohyb je ve skutečnosti vaší nejsilnější zbraní. Zastav a nepřežiješ, chtělo by se říct, protože Armored Core umí na obrazovce vykouzlit neuvěřitelně líté peklo střel, a i když jsem výše psal o spíše slabých základních nepřátelích, v chumlu s vámi umějí i oni zacloumat raz dva.

Dochází ti baterka

Alfou a omegou soubojů je správa energie, kterou musíte bedlivě sledovat a s rozmyslem utrácet, protože když popustíte uzdu příliš a šťáva dojde, máte v rukou neovladatelný kovový kolos na cestě na šroťák. Velké kouzlo tkví v tom, že nikdy pořádně nevíte, na jakou eventualitu se máte dopředu připravit. Naštěstí máte možnost svou sestavu měnit za běhu na konkrétních místech a není tedy třeba celou misi opakovat znovu.

Ve skutečnosti FromSoft tentokrát úplně neskrblí s checkpointy, takže frustrující dlouhé putování k bossovi odpadá. To výborně sedí k celkovému tempu hry, kdy vám některé mise zaberou jen pár minut a sází spíše na kvalitu než nabubřelou kvantitu.

Pokud se vám navíc nebude dařit a dojde na potřebu peněz, můžete se vrátit ke starším misím nebo třeba do režimu Arena, ve kterém změříte síly s jinými (AI) piloty. Když jim ukážete, zač je toho titanový loket, můžete si za odměnu vylepšovat vlastnosti, případně získat zbrusu nové. 

Smutná planeta

Ačkoli je Armored Core sci-fi mecha akcí, svou atmosférou mnohdy dá vzpomenou na první Dark Souls. S pomalu umírajícím Lordranem pojí Rubicon hmatatelné zbytky zašlé slávy, Armored Core je ale místo pompézních příběhů o bozích a slavných hrdinech vizí skličující budoucnosti plné hladových korporací, které si mezi sebou přehazují piloty mechů jako horké brambory. Nejste hrdina, jste prostě jen další postradatelné a bezejmenné kolečko v soukolí penězi promazávaných strojů. Korporace, proti které jste v jedné misi bojovali, si vás může v té další zaplatit na špinavou práci. 

V Armored Core nejsou zvlášť význačné postavy, o většině si uděláte obrázek jen ze strohých monologů v komunikátoru. Svět hry se ale možná naučíte milovat spíše pro jeho strhující industriální krásu, nezměrné pohledy do krajiny planety, která je pro svůj poklad ždímána až do morku kostí.

Ano, Fires of Rubicon nejsou technickým výstřelkem, stejně jako jím nebyl ani loňský Elden Ring. Stejně jako v něm ale vývojáři přesto kouzlí neskutečně poutavé výjevy, které spojuje odosobněný chlad železa, proplétající se se žárem burácejících ohňů. Hra vám dokáže dokonale ukázat, jak maličcí a zbyteční jste v porovnání s kolosy, kteří se procházejí po povrchu planety, a obrovské tovární či slévárenské komplexy vzbudí pocit opuštění a prázdnoty tváří v tvář dalšímu úkolu. Když ale takového pyšného giganta srazíte do prachu, zafunguje magie FromSoftu na maximum a budete se dmout pýchou nad dobře odvedenou prací.

Absence obyvatel nebo jiných bytostí z masa a kostí i důraz na dokonale efektivní technologické zázraky má na atmosféru stejně účinný vliv, jako vzdálené zvony temného Yharnamu. Jste prostě tam. Své by o tom mohla říct i skvělá hudba, která je ale schválně upozaděna za vším tím zuřivým burácením motorů, trysek a komor, aby čas od času vyplula na povrch ve vší své elektronické kráse. 

Hlavně neztrácet hlavu

Fires of Rubicon nejsou žádným obrovským eposem, hotovi s ním můžete být zhruba za dvě desítky hodin, v kontextu hratelnosti je to ale rozhodně dobře. Autoři se tentokrát rozhodli vsadit všechno na kartu zábavných, strhujících a nesmírně uspokojivých soubojů, což jim vyšlo dokonale. Nová hra láká i ty, kteří nemají poslední tvorbu studia v lásce, přesto je ale třeba mít na paměti, že hned první boss v podobě jakési útočné helikoptéry může znamenat stopku na dlouhé desítky minut. Každý neúspěch, každá překážka na cestě je ale jen ponouknutí k tomu, abyste se rozpomněli na získané zkušenosti a pokusili se k problému přistoupit jiným způsobem a s jinými nástroji.

Armored Core se vrací ve velkém stylu a zapojuje se do dlouhé řady vynikajících letošních her. Mám sice trochu obavu, že v konkurenci velkých jmen trochu zapadne, ale pokud si chcete užít krystalicky čistou akci v krásných kulisách a v ideálně dávkovaných intervalech, pak byste ji rozhodně neměli minout.