Arma 3: Western Sahara

Verdikt
70

Nové pouštní prostředí je vydařené, hlavní mise věnovaná záchraně novináře jakbysmet. Jen je na novém DLC k Armě 3 zkrátka vidět, že není tak ambiciózní jako jeho předchůdci, což poznáte třeba na opětovně používaných assetech nebo problémech v oblasti umělé inteligence.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Další informace

Výrobce: Bohemia Interactive Studio
Vydání: 18. listopadu 2021
Štítky: vojenské, válečná, moderní válka, česká hra, akční, simulace, od českých výrobců

Česká střílečka Arma 3 stále vzkvétá, a to i díky dva roky starému programu Creators DLC (ve zkratce „cDLC“), díky němuž můžou tvůrci modifikací ve spolupráci se studiem Bohemia Interactive produkovat přídavky na prémiové úrovni. Po nemastném Global Mobilization, úspěšném S.O.G. z Vietnamu a československém Iron Curtain se tentokrát ve Western Sahara podíváme do Afriky.

Novinka posouvá Armu do fiktivní budoucnosti roku 2036, konkrétně do pouštního prostředí Západní Sahary, a stojí za ní tým Rotators Collective, jehož nejvýraznější tváří je německý autor Stefan „Lexx“ Keßner. Ten má za sebou poměrně vydařenou singleplayerovou příběhovou minikampaň Callsign Minotaur z roku 2017 a týdenní projekt Dunes (2019).

Vítejte na poušti

Autoři přinášejí novou pouštní oblast nazvanou Sefrou-Ramal, zmítanou bojem mezi provládními arganskými jednotkami SFIA a povstalci, bývalými kočovníky jménem Tura. Zatímco vládní jednotky naleznete v sekci OPFOR, Tura se nacházejí ve všech sekcích (OPFOR, BLUFOR a Nezávislí), což celkem snadno umožňuje tuto frakci libovolně scénářově využít. Obě frakce mají jako výchozí jazyk zvolenou francouzštinu.

Tradiční BLUFOR obohacují jednotky mírové mise UNA a především zaměstnanci firmy ION, která je v univerzu Arma zavedenou a známou značkou a svou premiéru si odbyla již v Armě 2, konkrétně v DLC Private Military Company z konce roku 2010.

Mapa má rozlohu sto kilometrů čtverečních a tvoří ji především poušť plná dun, kterou lemují různě veliké cesty spojující rozličná zajímavá místa. Najdete zde letiště, vojenské základny, kontrolní stanoviště, důl, železniční trať, menší města, ještě menší vesničky či oázu.

Bohužel tradičně i v tomto cDLC naleznete budovy, které budete znát z původní hry a středomořského zasazení, což tentokrát vadí asi nejméně, ale většina civilních budov vám zase připomene budovy z Takistánu, mapy datadisku Arrowhead pro Armu 2. Nedávný konflikt na mapě připomínají vraky vojenských vozidel či helikoptér, stejně jako třeba opuštěná základna CSAT neznámého charakteru.

Velbloudi a mešity

Co se týče dalšího obsahu, cDLC přináší do hry dvě zajímavé novinky – jednou je bojový dron a druhou přenosný rozkladatelný štít v různých maskovacích variantách. Celkový seznam zbraní cDLC obohatilo o čtyři nové kousky a do série vrátilo protiletadlový kanón ZU-23.

Jinak se ale autoři rozhodli využít vybraných modelů dostupných již v základní hře, kterým pro své potřeby patřičně upravili kamufláž. Civilisté jsou ve hře přítomní v tradičních oděvech s různými pokrývkami hlavy v mnoha barevných variantách. Již poměrně bohatý seznam objektů cDLC rozšiřuje o několik tematických, které jsou schopny dodat prázdnějším místům a obydlím živější dojem. Faunu hry pak obohacuje jednohrbý velbloud a několik nových ambientních skladeb vhodně dokresluje exotičtější atmosféru cDLC, podobně jako svolávání věřících ozývající se z místních mešit.

Western Sahara krom poměrně tradičních, ale nijak extra zajímavých ukázkových a tréninkových scénářů nabízí i dvě závodní výzvy včetně jedné s „kamionem“. Další scénář je předělávkou stále poměrně oblíbeného herního režimu King of the Hill s názvem King of the Dunes, jehož komunitu tvoří úzce specifická skupina hráčů a jak se zdá, tato varianta je zřejmě moc neoslovila, protože během prvního týdne se mi nepodařilo narazit na server, kde by se tento režim hrál.

Dalším, zajímavějším a ne úplně tradičním scénářem je kooperativně zaměřený, pro až čtyři hráče vytvořený herní režim s názvem Last Stand, který na hráče v kůži přeživších jednotek UNA postupně celkem v deseti vlnách posílá bojovníky Tura, kterým musíte čelit.

Jak zachránit novináře snadno a rychle

Posledním kouskem obsahu je scénář Extraction, který je pro mnohé hlavním lákadlem celého cDLC. Scénář je hratelný jak v singleplayeru, tak i v kooperativním multiplayeru pro až čtyři hráče. Jde o příběhovou mini-kampaň zasazenou do otevřeného světa a využívající prvků náhodných úkolů či kontraktů. Svým průběhem vám v mnohém připomene nedávný scénář „Stařec“ (Old Man), který byl hratelným bezplatným přídavkem pro vlastníky DLC Apex.

Hráči se v Extraction ocitají v kůži zaměstnanců ION s hlavním úkolem zachránit zajatého válečného zpravodaje fiktivní televize AAN Michaela Sullyho, jehož drží povstalecké jednotky Tura. Musím uznat, že na první průchod scénář působí propracovaně, dotaženě a má rozhodně své nepopiratelné kouzlo. Dostáváte rozličné, ač celkem tradiční úkoly, při kterých jste pravidelně velitelstvím vyzýváni k prohledávání zabitých povstalců a hledání předmětů (složky, mobily, flashdisky), které posléze v základním táboře, na jednoduchém procentuálním ukazateli, naznačují, jak daleko jste ve sbírání požadovaných informací.

Vše působí kompaktně, funkčně, zábavně a relativně napínavě. Jenže pak najednou, pro mě až nečekaně brzy, dojde k vyvolání poslední mise, která může skončit různými způsoby. A právě vaše činy, nejen v této misi, určí obsah závěrečných titulků.

Odhadem si myslím, že sehraná skupina, která vynechá některé nepovinné úkoly, misi klidně zvládne dohrát do dvou hodin, ale musí počítat s tím, že dosažený konec asi nebude patřit mezi ty nejlepší. Na ten více uspokojivý budete potřebovat tak hodinku až dvě navíc.

To samé platí, pokud se rozhodnete hrát v singleplayeru. Scénář vám v tomto případě umožní doplnit tým o spolubojovníky řízené umělou inteligencí, a to až do počtu pěti členů. V průběhu hraní či po smrti se pak do nich můžete kdykoliv přepínat.

Singleplayer je navíc bohatší o vrstvu starostí o finance, které získáváte průběžně plněním kontraktů, ale taktéž se vám občas zadaří nějakou tu ruličku s penězi najít u mrtvých povstalců. V základním táboře si můžete za padlé členy týmu najmout náhradu, přičemž přeživší spolubojovníci jsou schopni se postupně zlepšovat, což mise prezentuje oznámením o zvýšení combat levelu daného kontraktora.

Je trochu škoda, že finance nebyly využity například i pro nákup výbavy, protože se vám za jednotný paušál otevře klasický Arzenál, kde si můžete vybrat cokoliv dle libosti. Nic vám nebrání se posléze vydat na misi v naprosto atypickém oblečení a s výbavou, která do hry vůbec nezapadá. V multiplayeru je navíc Arzenál dispozici kdykoliv komukoliv zdarma.

ION má v základním táboře několik dopravních prostředků, které si můžete vypůjčit. K tomu navíc nabízí interaktivní volbu rychlého výsadku ze vzduchu (neboli fast travel) a umělou inteligencí řízenou helikoptéru, které lze jednoduše určit místo, kde má (s vámi či pro vás) přistát, kde má kroužit, případně že se má vrátit na základnu. Mise se tak příjemně snaží jít vstříc různým stylům hraní a žádný z nich neupřednostňuje.

Dnes stejně jako včera

Pokud se rozhodnete vyzkoušet proklamovanou náhodnost kontraktů, narazíte při opětovném hraní na určitá omezení. Sada misí je totiž pevně daná a váš další průběh se bude lišit především v pořadí a umístění úkolů. Mise vás tak v podstatě již nemá čím extra překvapit.

Mezi misemi ovšem dochází k časovému posunu, takže některé úkoly budete hrát v jinou denní dobu, a budou na vás tak působit mnohem čerstvějším dojmem. Navíc se pokaždé mění i umístění cílů, takže i když vám scénář náhodou přiklepne stejný typ úkolu na stejné místo, případný hledaný cíl se bude nacházet v odlišné budově.

Časem sice rozpoznáte vzorec reakcí nepřátelské strany, ocenit ale musím, že i když odhadnete, kdy asi tak přijedou ohlášené posily nepřítele, alespoň pokaždé nezvolí stejný směr. S tím bohužel kontrastuje obecné chování umělé inteligence, které občas nepůsobí úplně věrně a dokáže nabourat dobře budovanou atmosféru. Jednotlivé oblasti křižují menší jednotky, přičemž jedna je schopná se s vámi přestřelovat na půl kilometru, kdežto druhá, nacházející se do sta metrů, si nadále pochoduje v klidovém režimu. Stačí ale první kulka poblíž a rázem vám jdou po krku.

Vniveč přišel i můj pokus o kradmý přístup, když se mi na několikátý pokus podařilo proplížit do cílového stanu a v tichosti, nezpozorován, nahackovat zde umístěný laptop, přičemž splnění tohoto úkolu okamžitě vyvolalo poplach u všech jednotek v okolí a navíc i zavolání posil.

Víte, že je noc, sousede?

Rozhodně si ovšem nestěžuju na technický stav a musím ocenit nižší náročnost mapy i dobře optimalizovaný běh scénáře. Ten se navíc snaží vytvářet dojem funkčního světa, takže v zabydlené oblasti narazíte na pohybující se civilisty a zaznamenáte i civilní vozidla prohánějící se po okolních cestách.

Líbí se mi například i to, že při plnění úkolu, během nějž máte odminovat jednu z vesnic, se zde civilisté celkem logicky nepohybují. Přišlo mi ale, že systém moc neregistruje denní a noční režim a nemá problém nechat pobíhat civilisty po vesnici potmě, uprostřed hluboké noci.

Sem tam postupné generování obsahu selže třeba i v podobě zaseknutí stroje v překážce, což zvláště u jediného obrněného vozidla určeného pro obranu rozhodně nepotěší. Stejně jako zamrzí nenadálé vygenerování nepřátelské jednotky poblíž pozice spolubojovníka.

Za další menší nedostatek scénáře Extraction může našinec považovat absentující lokalizaci do češtiny. Scénář navíc nevyužívá tradiční rádiový protokol, ale spoléhá se na předávání pokynů pouze hlasem a případnými hlavními titulky.

Slušná práce bez ambicí

Je vidět, že ze všech dosud vydaných cDLC je Západní Sahara asi nejméně ambiciózní, což je v podstatě přiznáno i nižší pořizovací částkou 7 eur. Autoři šikovně využívají již dostupného obsahu, který lehce rozšiřují a obohacují v podobě menšího, propracovaného a funkčního balíčku.

Největším lákadlem je nové netradiční prostředí s povedenou mapou a podařená mini-kampaň, jejíž opětovné hraní vás pravděpodobně zabaví, ale ničím nepřekvapí. Pokud vás nic z toho neoslovuje, pak bych s pořízením Západní Sahary rozhodně nikam nepospíchal. Většina cDLC postupně dostává obsahové updaty a u tohoto kousku jsem asi nejvíc zvědav, s čím novým autoři přijdou.