Arma 3: S.O.G. Prairie Fire

S.O.G. Prairie Fire se zaměřuje na období války ve Vietnamu, konkrétně na americké MACV-SOG, kteří od roku 1964 působili ve Vietnamu a posléze i v Laosu a Kambodži jako utajované síly určené pro speciální operace. A samozřejmě s sebou přináší úplně novou mapu.

Ta nese název Cam Lao Nam a těší se úctyhodné velikosti 300 km². Tvůrci se rozhodli nevyužít reálný výsek krajiny, jako tomu bylo v případě Livonie, Altis či Stratis, a místo toho napodobili Kingdom Come, akorát v mnohem větším měřítku. Do smrsklé mapy umístili specifická místa z Kambodže, Laosu a Vietnamu, a tak narazíte jak na severovietnamskou Hanoj, tak jihovietnamský Saigon či deltu Mekongu.

Tohle zjištění mě nejdřív nemile překvapilo, ale pozdější hraní ukázalo, že „nerealistická“ mapa nijak nenarušuje dojem, který přináší hlavní obsah. Ten se zaměřuje především na pěchotní boj jednotek speciálních sil, což znamená, že zvolené měřítko ve výsledku funguje dobře a pěšáka rychle přenáší mezi zajímavými lokacemi. Jinak to ale asi budou vnímat hráči v kokpitu stíhacího letounu, který je schopen přeletět z jedné strany mapy na druhou do jedné minuty.

Do tunelů, krysy!

Provedení mapy není co vytknout. Většinu tvoří pochopitelně džungle lemovaná cestičkami i cestami představujícími slavnou Ho Či Minovu stezku, ale naleznete zde i typické vietnamské vesničky s rýžovými poli či na kopcích umístěné vojenské základny. Specifickou zajímavostí jsou tunely a nepříliš vzhledné víceúrovňové bunkry zasazené do skal, které budete v některých misích nuceni čistit či prohledávat.

Zajímavých míst naleznete spoustu a nějaký čas vám zabere, než celou mapu prozkoumáte a poznáte. Obsahuje spoustu nových objektů, ačkoliv narazíte i na budovy, které vám budou povědomé ze základní hry a středomořského zasazení. Nikdy ale nejsou umístěné vyloženě nevhodně.

Samotná džungle si pochopitelně drží ráz ostrova Tanoa z DLC Apex a je podobně hardwarově náročná. Bohužel i zde platí, že hra v zastavěných oblastech ztrácí snímky za sekundu, ale to úplně nemůžeme vytýkat autorům cDLC. Ti naopak, s ohledem na náročnost, ostrov navrhli docela šetrně.

Kdo s koho

DLC obsahuje čtyři základní frakce. Jsou tu jednotky MACV, které obsahují jak kampaňové speciální síly SOG, tak i klasickou americkou armádní pěchotu nebo průzkumné LRRP, které podporuje námořnictvo z člunů i letectvo s různými variantami helikoptér Huey a stíhacích letounů F-4C Phantom II. Námořnictvo má k dispozici F-4B Phantom II, kterým disponuje i námořní pěchota, která navíc přichází s tankem Walker Bulldog.

Samotná US Army má po ruce všechny možné varianty vrtulníků, včetně bojové helikoptéry AH-1G Cobra. Spojenecká armáda Jižního Vietnamu je o něco chudší, ale i tak má k dispozici vlastní speciální síly, jednotky LRRP, vrtulníky a vozidla. Zcela ovšem postrádá bojové helikoptéry Cobra i letouny Phantom.

Nepřátelské síly tvoří dvě frakce – Armáda Severního Vietnamu a Vietkong. Obě mají k dispozici podobnou škálu jednotek, zbraní, vozidel i obrněnců (z nějakého důvodu i Walker Bulldoga), s menším rozdílem v tom, že jen armáda Severu vlastní několik variant helikoptéry Mi-2. Opozice naprosto postrádá vlastní letouny, což je alespoň kompenzováno vlastnictvím protiletadlových raket SA-2. Obě strany samozřejmě můžou využít tradiční kanónovou protileteckou obranu.

Abych nezapomněl na to nejdůležitější: Civilisté mají k dispozici jedno terénní vozidlo, kolo a celkem tři tradiční lodě v různých variantách. Za zmínku stojí i koše, které civilové používají pro přenášení nákladu.

Čím budeme střílet?

DLC obsahuje přes padesát zbraní a tvůrci se do vašeho arzenálu rozhodli přidat i útok nablízko. Jeho volbu ale nevhodně umístili do pořadí, ve kterém hráč mění režim střelby. Mnohokrát se mi tak stalo, že jsem ze zvyku přepnul režim z automatu a intuitivně očekával jednotlivé výstřely – a místo toho se pokusil někoho praštit. Tento útok jsem rozhodně použil vícekrát omylem než záměrně. Proč není nastaven na vlastní tlačítko, mi je záhadou.

Nabídka zbraní odpovídá zasazení kampaně do roku 1968, takže budete mít nejčastěji k dispozici M16 s dvacetiranným zásobníkem, který obsahuje nábojů jen osmnáct. To odpovídá zkušenostem veteránů, které si autoři pozvali jako konzultanty při tvorbě DLC a kteří jistě potvrdili celkem známou nespolehlivost těchto zásobníků při plném nabití.

Cucákem v džungli

Kde všechny ty zbraně a vozidla budeme používat? To je právě ta otázka. Po stránce scénářů určených pro jednoho hráče na tom Prairie Fire není nijak extra dobře. Je tu jeden kooperativní režim hratelný i v jednom hráči, kde plníte jednoduché úkoly s vrtulníkem Huey. Dva další scénáře se vám snaží představit obsah DLC a jeho možnosti přeci jen poněkud efektivněji.

Na jedné straně se stanete nováčkem, který právě přiletěl do Vietnamu a ochutná střelbu z různých zbraní na místní střelnici, aby se následně vydal na vzdálenou základnu. Tam mu je přidělen tým, s nímž je vyslán na bojovou hlídku – kde se samozřejmě dostane do přestřelky v džungli, bude plnit jednoduché úkoly (hledání nepřátelských minometů) a nakonec i navádět letecké útoky na nepřátelskou pozici. To vše v celkem dvouhodinové misi, v níž se rozhodně nudit nebudete, i když se v ní na můj vkus až moc střílí. Je to takový akčnější a delší tutorial.Druhý scénář vás zavede na druhou stranu konfliktu a jako člen Vietkongu se stanete obráncem vlastní vesnice, který ví, že když kolem létají helikoptéry, brzy je budou následovat vojáci. A na ty je nutné se připravit. Proto si tady vyzkoušíte například použití pastí.

Taky si můžete užít nový systém léčení. Raněného vojáka můžou zachránit jeho kamarádi – nejdřív ho stabilizovat, poté ho postavit na nohy a vyslat zpátky do boje. Systém je ovšem trochu zvláštní v tom, že pokud má hráč k dispozici dostatek prostředků první pomoci, může se po nějaké chvíli zvednout sám. Nic vás tak nenutí okamžitě načítat hru, i když je třeba doplnit, že některé zásahy, především výbuchy, vás dokážou okamžitě zabít.

Uprostřed ofenzívy Tet

Multiplayer obdržel tradiční dávku oficiálních herních scénářů (Zeus, Warlord, End game a Escape), ale ty stojí ve stínu propagované multiplayerové kooperativní kampaně, která obsahuje celkem šest misí. Celý děj kampaně je zasazen mezi půlku května a začátek července roku 1968, tedy do doby druhé fáze ofenzívy Tet.

Hráči své mise začínají na základně v Da Nangu a můžou vstoupit do jednoho ze dvou týmů. Tím prvním je Columbia, která určuje děj kampaně a nabízí většinou dvanáct hratelných pozic. Druhý tým obsahuje nejčastěji pozice dvě a má za úkol Columbii podporovat, k čemuž využívá helikoptéru (nejdříve Choctaw, později Huey).

Být podpůrným pilotem možná zní zajímavě, ale ve výsledku jde bohužel spíš o herní vatu. Samotná Columbia je na tom mnohem lépe. Děj kampaně je inspirován skutečnými úkoly a situacemi. Očekávat tak můžete delší, opatrnější přesuny džunglí, kladení min, nástrah, hledání zpráv, ničení nepřátelských zásob, zajetí nepřátelského vojáka či osvobození zajatého pilota.

Pohybovat se budete především pod korunami stromů, ale mrknete se i do podzemí. V některých misích dojde k přespání mimo základnu a k patřičnému posunu času. Právě atmosféra, kterou vytváří děj, úkoly, zasazení, ale i chování nepřátelské AI, je něco, co podle mě žádná Arma dosud nepřinesla. I zvuková stránka je skvělá – to, jak na sebe nepřátelští vojáci v džungli pořvávají či jak při zásahu vydávají smrtelný výkřik, se mísí s výbuchy granátů a výsledkem je kulisa skutečného pekla.

Příběh kampaně je prostý. Úkoly v misích postupně přibývají nebo se mění, nejsou úplně jednotvárné, ale neobsahují žádnou možnost volby. Scénář se alespoň dokáže přizpůsobit změně situace, jako je například úmrtí zachraňovaného pilota, které naštěstí hned neznamená neúspěšný konec mise.

Ve vypjatých momentech vás bude doprovázet atmosférický soundtrack, který se bohužel musel obejít bez nákladných licencovaných dobových skladeb, rozhodně ale dělá čest svému zasazení. Dostupný je i jako samostatný produkt na Steamu s tím, že výdělek jde na konto veteránů.

Dobrá válka pro zkušené

Scénáře jsou dobře vybalancované, počet nepřátel roste úměrně velikosti týmu, díky čemuž je možné odehrát příběh i v menším počtu hráčů. Zvlášť když většina oficiálních serverů, na kterých jsem mise zkoušel, měla nastavené neomezené oživování, a tak se mohli padlí hráči, které nešlo zachránit přímo na místě, relativně rychle vracet do hry. I když si samozřejmě můžete určit i omezený počet respawnů.

Pro snazší komunikaci v rámci týmu přináší DLC gesta, jimiž je možné týmu oznámit kontakt s nepřítelem, vyzvat spolubojovníky, aby se nehýbali, zalehli, či aby urychleně pokračovali v přesunu. Nicméně na to, jak se gesta používají, budete muset v rámci hraní přijít sami, což bohužel platí o spoustě dalších věcí, které DLC přináší.

Neochota pomoct nováčkům je hodně vidět na scénáři Mike Force. Ten oficiálně není součástí DLC, musíte si ho v beta verzi stáhnout na Steam Workshopu. Scénář je ovšem dostupný na oficiálních serverech a autoři ho sami promovali, když představovali DLC.

Mike Force nabízí otevřenější přístup ke kooperativnímu hraní a využívá prvků perzistentního PvE světa. Zvolíte si pozici v jednom ze čtyř týmů (v současnosti tří, čtvrtý je zatím v přípravě) a plníte úkoly tomuto týmu určené. Dobýváte či bráníte vyznačené pozice, podporujete ostatní hráče transportem, leteckou podporou či převážením zásob na základny.

Na tento scénář jsem se patřičně těšil, ale bohužel je vidět, že jde o beta verzi. Je naprosto nepřívětivý pro nováčky, které doslova hodí do moře a nechá, ať se naučí plavat. Na některé věci asi narazíte metodou pokus omyl, ale třeba způsob změny týmu či změnu nastavení dohledu budete muset hledat na YouTube nebo se zeptáte zkušenějších hráčů s modlitbou, že budou mít dostatek trpělivosti a ochoty.

Mike Force přitom již dnes obsahuje spoustu zajímavých prvků. Třeba radista má konečně širší využití, protože je schopný si nejen zavolat leteckou podporu, ale pěkně provedený interaktivní systém mu umožňuje při nočním boji vystřelovat světlice ozařující okolní krajinu.

Pro aeromobilní divizi je zde vytvořena možnost budování základny z bunkrů, překážek či zákopů, což vám umožní si lépe přizpůsobit případné budoucí bojiště. Systém bohužel funguje bez nějakých větších omezení, takže jsem narazil i na hráče, kteří si scénář evidentně spletli s Fortnite.

Hra prozatím neobsahuje úkoly pro hlídky dálkového průzkumu (LRRP), takže již dnes nastavený systém jídla a pití dostane rozumnější využití asi až později. Za zmínku ale rozhodně stojí hadi, kteří v tomto scénáři představují skutečnou hrozbu a týmy by si s sebou do výbavy rozhodně měly brát protijed.

Bojovat tak s přítelem

Skvěle vyvedená mapa plus propracované modely jednotek, zbraní a vozidel především lehčího rázu, to všechno by možná někomu bylo dostatečným důvodem ke koupi tohoto DLC, které v současnosti stojí 23 eur. Jeho největší síla ale spočívá v multiplayeru, který je momentálně plný hráčů. Podobně jako u Chrise Taylora ovšem všechno závisí na tom, zda narazíte na svého Eliase, který vám poradí a pomůže, nebo na Barnese, pro nějž budete zasranej nováček, na kterého kašle, protože jeho život nemá cenu.

Já měl většinou štěstí a hráči, především při hraní kampaně, se mnou spolupracovali a komunikovali, takže jsem se dokázal prostřílet až do závěrečné mise. Působivý prožitek příjemně ukončil proslov skutečného veterána Kennetha Bowry, generálmajora ve výslužbě.

Koupi DLC bych doporučil těm z vás, kdo se chtějí vžít do role speciálních jednotek, nebojí se multiplayerového kooperativního hraní a rádi by zkusili, jaké to asi tehdy bylo, čím si museli vojáci projít a co si z toho odnesli. To vše ale bez nějaké větší ambice ukázat problematiku konfliktu ve Vietnamu a jeho následků v trochu širší rovině.

Pokud pro vás není kooperativní multiplayer stěžejní a válka ve Vietnamu vás nechává chladnými, s koupí nepospíchejte. DLC má své nedodělky, je třeba doladit ovladatelnost některých prvků, opravit vyskakující chybové hlášky a více zapracovat na přístupnosti zvláště pro nováčky, které by mohlo zaujmout atraktivní zasazení.