Anno 1800

Stále stejně a přece jinak

S pomocí přibližně stejných herních mechanik, ale v nových kulisách, protentokrát vybudujete blahobyt v rytmu šicích strojů a dlouhých pracovních směn. Proč měnit něco, co funguje. Téma průmyslové revoluce potěší neokoukanou estetikou a funkčními detaily, které hře dodají šmrnc na těch správných místech. A přesně to fanoušci od série očekávají.

Věk páry hra portrétuje na příkladu rané občanské společnosti a velkých vynálezů. Poukáže na sociální i ekologické dopady pokroku, a to vše nějakým způsobem promítne do tradiční hratelnosti. Stěžejní budovatelský prvek je v Anno 1800 vůbec nejpropracovanější v sérii, navíc se nechá doplnit námořním obchodem, diplomacií i válkou, ačkoliv tyto herní mechaniky už tak dokonalé nejsou.

Jak roste město

Ať už zvolíte singleplayerovou kampaň, sandboxový scénář, nebo online mód, zpočátku bude jen hrstka hospodářů okopávat brambory. Pod tlakem industrializace se však jejich život i hra brzy změní. Vznikne moderní město s promyšlenou infrastrukturou, novými dodavatelsko-odběratelskými vztahy a hru prodchne pravá viktoriánská atmosféra.

Přijde doba, kdy se dělnické čtvrti začnou střídat s honosnějšími a celé širší centrum se obklopí řemeslnými dílnami, manufakturami, těžebními zónami, vysokými pecemi, továrnami, a nakonec i zpracovatelským průmyslem s vysokou přidanou hodnotnou, jako je třeba sklárna, na jejímž provozu a profitu se promítne prakticky vše vyjmenované. Pak hra i město doopravdy vstoupí do moderního věku.

Krása na pohled

Industrializace a nové vynálezy rozhýbou město na vlnách pokroku. Zároveň se ale rozevřou sociální nůžky. V živelně rostoucím městě spolu budou sousedit hrozivě začouzené tovární čtvrti s elegantními bulváry, a zrovna tak honosné domy s páchnoucími dvorky, po kterých se prohání všelijaká domestikovaná havěť. Na vás je, aby tento chaos co nejméně nahlodával klid a prosperitu metropole.

Pokud jde o atmosféru hry, jejím dopingem je špičkové grafické zpracování, které hýří nevídanými detaily. Prakticky každý typ budovy je osazen početným ansáblem postav provádějící typické aktivity. Schopnější dělníci kmitají ve skladech se zbožím, ti méně kvalifikovaní zametají cesty, na jatkách se můžete přichomýtnout k zabíjačce, a když kupříkladu spatříte v akci hasiče, začne vám být skoro horko. Tak autentická a sugestivní neumí být žádná jiná strategie.

Spektakulární podívaná má jedinou, ale očekávanou “chybu”. Abyste si ji vychutnali v nejlepších detailech, neobejdete se bez opravdu silného počítače. Na druhou stranu díky širokému rozsahu nastavení a slušné optimalizaci můžete vzhled přizpůsobit takřka každému hardwaru relativně bez drastické ztráty kvality.

Příjemné budování

V budovatelské činnosti hry se mísí prakticky to nejlepší, co se v sérii Anno za více než dvacet let vyzkoušelo. Propracovanost je zvláště patrná na praktickém uživatelském rozhraní.

Díky chytrým klávesovým zkratkám a intuitivnímu ovládání je budování města hračka a zábava. Postavené budovy lze například velmi snadno přemisťovat z místa na místo (převzatý nápad z Anno 2205), a upravovat tak architekturu aktuálním požadavkům. Třeba když se kupříkladu hlučná pila z předměstí ocitne kvůli expandujícím hranicím v obytné části města.

Asi nejzajímavější novinkou budovatelské části je takzvaný “Blueprint” mód. Díky němu můžete (ale nemusíte) plánovat město nanečisto. Jednoduše do mapy umisťujete siluety budov a jejich výstavbu zahájíte, až na ni budou peníze a suroviny. To je šikovná pomůcka všem, kteří chtějí rozvíjet architekturu podle urbanistických pravidel již od samého začátku.  Realistické to není, ale zábavné opravdu ano.

Nová doba, nové móresy

Skutečná průmyslová revoluce kdysi nejenže stimulovala masovou výrobu, ale zároveň nově rozvrstvila společnost. Hra to reflektuje, když se vedle farmářů brzy objevuje dělnická třída a o něco později i naopak dobře situovaná městská smetánka.

Každá společenská vrstva přináší do společného díla nové profese, myšlenky a ideje, ale zároveň i svůj životní standard spojený s požadavky, jejichž neustálé uspokojování vám nedá vydechnout.

Bez zkušeného střelmistra se například nedostanete přes skálu k novým nerostným nalezištím, ale když přijde po práci domů, nestačí mu jen střecha nad hlavou jako obyčejnému farmáři. Chce si dát gulášek z konzervy, pobavit se v divadle, jít s dětmi do zoo, anebo smeknout klobouk na vkusně upraveném korzu v centru. Dopřejete mu to?

Dodáte-li lepší společnosti luxus, a té nižší alespoň tržiště a pocit bezpečí, odmění se vám slušnými daňovými příjmy. V opačném případě smetánka práskne do zaječích v načančaných kočárech a lůza se rozhodne demonstrovat, stávkovat a rabovat. Ostatně organizovaný protest, často násilný, je také plodem průmyslového věku.

Přemýšlejme ekonomicky

Třídní společnost se ve hře dostává do vtipného patu, když si jedna se druhou sice ruku nepodají, ale navzájem se potřebují. Zatímco ta bohatší se nechává hýčká luxusem, pro chudší je dodávka zboží vítaná pracovní příležitost. Udržet však mezi obyvateli trvalou spokojenost není vůbec jednoduché. Ekonomická pointa hry totiž spočívá v křehké rovnováze sil.

Jestliže ve městě například výrazně upřednostníte lepší společnost před dělníky a farmáři (s vidinou ještě vyšších daňových příjmů), přijdete o pracovní sílu na polích a ve fabrikách, což ekonomiku dříve či později položí. Řešit nedostatek produktů na domácím trhu jejich dovozem totiž nelze donekonečna, zvlášť když velkou část kampaně budete bojovat s nedostatkem materiálu a peněz v širokém spektru profesí od bramborářů po inženýry.

Ve výrobním řetězci vám bude hra neustále klást otázky typu: Kdo upeče chleba? Kdo postaví zeď? Kdo dodá na trh lečo v konzervě? A kdo to všechno zaplatí? Spravovat město je zábavná fuška, protože na rozdíl od méně renomovaných strategií není v Anno tak snadné objevit onen dokonalý mechanismus, který by vedl k trvalém blahobytu.

Snad jen kvůli bugům (zejména u cen zboží na mezinárodním trhu) občas nastanou situace, kdy poněkud nezaslouženě zbohatnete. Autoři by se za to měli podrbat za uchem, a stejně tak za chyby v ostatních herních mechanikách, především ale těch, které souvisejí právě s obchodem.

Obchoduji, tedy jsem 

Anno 1800 není pouhý simulátor budování města. Aby se hra nestala pouhou vizuální alternativou k Simcity, koketuje s pravidly 4x strategií a dovolí vám zakládat osady na mnoha okolních ostrovech, budovat mezi nimi obchodní trasy a chránit je diplomaticky, v horším případě silou.

Hospodářskou bilanci samozřejmě nejlépe vylepší námořní obchod. Založit obchodní trasu není složité, je to otázka několika kliknutí, ovšem dlouhodobě ji provozovat je docela kumšt. Trh je totiž labilní a různé druhy zboží se na něm zničehonic mohou objevovat a zase mizet.

Vrtkavé jsou také ceny zboží, nemluvě o jeho nedostupnosti v určitém množství podle aktuálních možností dodavatelů. To vás donutí k pravidelné kontrole všeho, co souvisí s nakládkou a vykládkou v přístavech. Nebylo by na tom nic divného, pokud by ale mezinárodní obchod bohužel nedělal dojem, že řada výkyvů je v něm způsobena spíše programátorskými chybami.

S přehledností na štíru

Obchod někdy vyzní úplně do ztracena, když například dodavatelé zničehonic a bezdůvodně přestanou nabízet dohodnuté zboží. A co je nejhorší, nic vám k tomu neřeknou. Kvůli všeobecně mizerné informovanosti budete řídit svůj byznys víceméně vždy naslepo.

Když všechno klape, obchodní partneři se mohou přetrhnout, aby dali najevo, jak se jim obchodování s vámi líbí. Z jejich hlášek ale bohužel nic užitečného nevyplývá a časem jsou natolik otravné, až vás donutí ztlumit dabing. A jelikož jiné, srozumitelnější informace k dispozici opravdu nejsou, nebudete moci nikdy spolehlivě vyhodnotit, která námořní trasa se vyplácí.

Ačkoliv je informační systém hry paradoxně samá notifikace, užitečné zprávy o reálném stavu věcí nikdy neseženete, což platí také o správě města. Abyste například zjistili, co lidem chybí a po čem touží, nezbývá než se ptát dům od domu. Tento způsob mikromanagementu se zdá velmi nešťastným. Nakonec zjistíte, že v Anno není nejtěžší zbohatnout, ale pouze zjistit, proč zrovna něco nefunguje.

Pokud jde o další herní mechaniky, tedy diplomacii a válku, je hra bohužel podobně nečitelná jako obchod. Často se s ostatními magnáty dostanete do křížku kvůli osídlení dalšího ostrova, nebo při skupování akciových podílů. Pakliže konkurence usoudí, že příliš expandujete, zaútočí slovy i děly. Jenže nikdy nevíte, kdy je opravdu odhodlaná udeřit.

Ve hře dochází k okamžikům, kdy vám začnou zničehonic ostřelovat přístavy i dlouhodobě spolehliví partneři. Skutečně nikdy nevíte, kdy umělé inteligenci “hrábne”, což samozřejmě odpadá v multiplayeru s živými hráči, na druhou stranu ani v online módu nelze přehlédnout, že se válečná loďstva špatně ovládají a kvůli nepřehledné minimapě člověk často ztrácí přehled o tom, co se v okolních vodách vůbec děje.

Výborná, ale s rezervami

Od Blue Byte není Anno 1800 zrovna revoluční počin, ani bezchybný. Hra je místy nepřehledná, má sklon upřednostňovat banální detaily před důležitými, zkrátka nad ní často zakroutíte hlavou. Na rozdíl od dvou předchozích dílů se ale autoři ohlédli do minulosti a ta jim jako téma sedí nejlépe. Díky tom stvořili hru s doposud nejpropracovanějšími budovatelskými prvky, které vás oberou desítky hodin života, zejména v sandboxovém módu. Ačkoliv hra často působí poněkud nedořešeně, za neodolatelný portrét viktoriánského města trocha mrzutosti opravdu stojí.