Agatha Christie: Murder on the Orient Express

Autor: Nukem
Publikováno: 11.prosince 2006

Snad ještě známější, než Deset malých černoušků, je o pět let starší detektivní román od Agathy Christie – Vražda v Orient Expressu. Není tedy divu, že i tohoto díla se konečně ujali také herní producenti. Pochopitelně, že jediným možným stylem může být adventura, za níž stojí stejná dvojice firem, která nás před rokem oblažila titulem And Then There Were None, point&click adventurou na motivy prvně jmenovaného románu.

•Jak to bylo v knize
Přestože to bude spíše nošením dříví do lesa, i tak se pokusím připomenout hlavní linii příběhu románu. Na palubu nejznámějšího vlakového spojení všech dob nastupuje směsice osob různých národností, původu i povolání, aby všichni společně na několik dní sdíleli omezené, přesto navýsost luxusní prostory několika vagónů.

V Istanbulu nastupuje do vlaku, společně s přítelem Boucem věhlasný detektiv Hercule Poirot, který byl narychlo povolán do Londýna. Některé ze spolucestujících měl Poirot možnost potkat již dříve, na předchozím vlakovém spojení či v istanbulském hotelu Tokatlian, jiné poznává teprve až v jídelním voze Orient Expressu. Během noční cesty je dvanácti bodnými ranami zavražděn vlivný americký milionář Samuel Ratchett. Vlak se ocitá uvězněn ve sněhové závěji a zdá se, že na místě stráví možná i několik dní, než bude vyproštěn. Poirot se s panem Boucem pouští do vyšetřování neobvyklé vraždy.

TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

•Odlišnosti ve hře
Ačkoliv průběh hry zůstává v jádru věrný knižní předloze, byly pro adventurní účely některé prvky a postupy pozměněny nebo přidány. Hlavním rozdílem je záměna postavy pana Bouca za Antoinette Marceau, mladou zaměstnankyní istanbulské pobočky společnosti Mezinárodní lůžkové vagóny. Ta cestuje společně s ostatními v Orient expressu a dohlíží na to, aby komfort jízdy ve vagónech její společnosti nebyl ničím narušen (v knize je pan Bouce ředitelem této firmy). Antoinettina záliba v kriminalistice a detektivkách se nyní střetává s ojedinělou výzvou. Protože si Poirot při prudkém brzdění vlaku před sněhovou lavinou poranil kotník, je to právě ona, kdo se ve vaší režii ujme aktivního vyšetřování, sbírání důkazů, zpovídání svědků a příležitostných oprav vlaku. Dalším větším rozdílem je samotný závěr hry, kdy Poirot předloží třetí překvapivé rozuzlení příběhu.

Samotná hra ovšem začíná ještě dříve - to když se Antoinette žene za Poirotem přístavem v Istanbulu až na blízké nádraží, přičemž cestou potkává mnohé z budoucích spolucestujících. Ti ji obtěžují různými malichernými úkoly, které musí splnit, aby se dostala dál. Tento poněkud protivný začátek hry má patrně za úkol lehce vpravit adventurní nováčky do ovládání hry a také seznámit hráče s některými dalšími postavami. Po nástupu do vlaku se běh událostí zrychlí, abychom se co nejdříve dostali k vyšetřování vraždy.

•Nezáživná rutina
Práce detektiva není po většinu času příliš zábavná a tomu odpovídá i postup vyšetřování ve hře. Ihned po odhalení vraždy je jedním z prvních Antoinettiných úkolů získat pasy všech cestujících i personálu. To znamená prohledat všechny vagóny, všechna kupé a posbírat pasy ležící na stolcích, v kufrech nebo je získat od jejich majitelů přímo. Během toho je dobré si všímat i ostatních detailů, sbírat předměty, prohlédnout si je v inventáři, zapisovat si místa, kde bude dobré sejmout otisky prstů atd.

První pořádnou manipulací se sebíranými předměty bude rozluštění textu na ohořelém papírku, který se ukáže být velice důležitou stopou pro odhalení pozadí celého zločinu. Následuje další průchod vlakem a zpovídání všech cestujících, kteří mezitím mohli změnit původní místa výskytu. Do třetice je to získání otisků prstů od každičké osoby a sejmutí otisků z podezřelých míst. Jakmile splníte první dávku úkolů, je třeba si dostupná fakta společně s Poirotem sesumírovat. Pakliže jste vynechali jen jediný detail, Poirot vás na to upozorní a je třeba opět vyrazit do terénu.

• "Souboj" s Poirotem
To, jak moc vám Poirot musel při vyšetřování pomáhat, se odrazí při konečném zúčtování. Proto je dobré si před povídáním s Pirotem hru uložit a pakliže vás upozorní na nějaký nedostatek, znovu ji nahrát a pokusit se jej napravit. Pokud se vám daří zvládat vyšetřování bez větší Poirotovy pomoci, získáváte kladné body v inventáři mezi dokumenty pod položkou The Challenge. Pokud ne, přibude zde patřičná poznámka.


Nikoho asi nepřekvapí, že předmětů k sesbírání je tu slušná řádka. Některé poslouží v originálním stavu, jiné je třeba ve zvláštním okně inventáře upravit správnou kombinací vícero předmětů. Např. výroba náhražky daktyloskopického prášku, telegrafního klíče či provizorního zdroje elektrické energie. Tento zajímavý systém kombinování jsme si mohli prvně vyzkoušet v Return to Mysterious Island, kde byl snazší o to, že po vložení prvního předmětu šly do dalších políček vkládat pouze takové pomůcky, které mělo smysl použít. V této hře lze vkládat cokoliv s čímkoliv a hra vám v tom nebude bránit. Pouze z nich nic nevytvoříte. Asi dva předměty je možné naopak rozložit.

• Používejte ty malé šedé buňky
Hra je velmi skoupá na nějakou bližší nápovědu a tak si musíte vystačit pouze s vlastní intuicí. Naprostá většina úkolů je celkem jednoduchá, přesto se může stát, že si chvílemi nebudete vědět rady. Obvykle to znamená, že jste přehlédli nějaké aktivní místo, kde se něco ukrývá nebo kam lze jít. Určitá místa, jako např. kufry, lze prohledat pouze v jisté části hry, takže si musíte pamatovat, která to jsou a čas od času je zkoušet, neboť se většinou nedozvíte, že právě teď je to možné.


Během pátrání narazíte pouze na jediný hlavolam a jeden sejf, jehož kód je třeba rozluštit z dostupných indicií a textů. Vše ostatní je záležitostí manipulací s objekty a vyslýchání podezřelých, případně srovnávání otisků. Rozhovory jsou prakticky přímé a pokud náhodou máte na výběr z více možných odpovědí, kde jen jedna je správná, výběrem špatné odpovědi nic nepokazíte, maximálně jste pokáráni a pak dostanete možnost další volby.

• Pěkné na pohled
Grafický systém tvoří tradiční kombinace předrenderovaného pozadí a polygonových postav. Po vizuální stránce je hra vyvedena velmi pěkně. Detailní interiér útulného vlaku překypující bohatstvím a přepychem kontrastuje se strohou a nehostinnou zimní krajinou v nejbližším okolí. Uvnitř vlaku se toho moc nehýbe. Prakticky jen postava hlavní hrdinky vykazuje viditelné známky života. Ostatní, sedíce či ležíce na svým místech, se hýbou jen velmi málo a jakoby zhypnotizováni hledí kamsi do nekonečna. Pouze při rozhovorech hýbou rty a hlavou.

Posledním důkazem, že sledujeme pohyblivou scénu a ne statický obrázek, je padající sníh viditelný z oken. Paradoxně daleko více pohybu nalezneme venku. Je to třeba pára linoucí se z lokomotivy či Antoinettinných úst, větvě pohybující se ve větru, husté mraky plující po obloze, vločky sněhu snášející se k zemi a také divoká zvěř pátrající po potravě.

•Šetříme nejen podrážky
Dobrou zprávou je, že pohyb po lokacích si lze zkrátit dvojklikem na předěly mezi jednotlivými obrazovkami, kterých tu je velmi mnoho. Kupříkladu průchod jedním vagónem znamená klidně i šest různých změn pohledu na scénu. Dalším urychlením pohybu po vlaku je možnost kliknutí na příslušný vagón v horní části obrazovky, pakliže ten je dostupný. Odtamtud lze také vyvolat okno inventáře nebo menu hry. Časté jsou i nahrávací obrazovky. Nahrání lokace či uložené pozice bylo u mě otázkou maximálně deseti až dvanácti sekund, obvykle méně. Úložných pozic je neomezeně a lze ukládat i pomocí quicksave na F2 a ten vyvolat klávesou F3.

Díky tomuto nenáročnému enginu je hra vhodná i pro starší počítače či notebooky, kdy požadovaným minimem je Pentium 3 1,4 GHz, 256 MB RAM, 64MB grafická karta kompatibilní s DX9, mechanika a 1,5 GB místa na disku. Pochválit musím i stoprocentní stabilitu jakož i fakt, že jsem si nevšiml žádných významných technických chyb.

Ozvučení se nese ve stejně strohém duchu jako živost scén. Dominantní kulisou je syčící pára a hukot neustávajícího větru, občas zastíněný klapavým zvukem Antoinettinných kroků ve vlaku, či vrzajícím při průchodu zasněženou krajinou. Hudbu čekejte jen v některých z mnoha animovaných sekvencí, avšak během pátrání si raději pusťte vlastní zdroj muziky, pakliže ji při hraní vyžadujete.

Dabing se pohybuje v rozmezí od velmi dobrého u hlavních postav, přes dobrý u většiny osazenstva až po méně povedený u nedůležitého personálu. Tedy nedůležitého pro příběh, nikoliv pro chod vlaku. Samozřejmě, že veškeré dialogy doprovází patřičné titulky, včetně animovaných scén. Protože cestující ve vlaku tvoří směs nejrůznějších národností, odpovídá tomu i akcent, kterým hovoří. Kromě ryzích Američanů či Britů tvoří zbytek osazenstva Ital, Francouzi, Španěl, Maďaři, Turci, Řek, Švédka, Němka či Ruska.


další obrázky z této hry si prohlédněte v sekci screenshotů

• Herec v záběru
Antoinett je Francouzka, ovšem vychovávána v Anglii, proto hovoří libozvučnou britskou angličtinou. Avšak francouzská slovíčka jí vůbec nedělají problémy. No a konečně Hercule Poirot je Belgičan, takže i v jeho angličtině je francouzský přízvuk velmi citelný. Pro zajímavost dodám, že Poirota daboval David Suchet, anglický herec, který jej ztvárnil v 59 dílech televizního seriálu a několika samostatných filmech. Proto není divu, že i vzhled herní postavy byl přizpůsoben tomu, co jsme mohli vidět i na našich obrazovkách.

Co se týče obtížnosti angličtiny, je nutné mít už trochu větší znalosti jazyka. Některá souvětí jsou dosti květnatá, titulky mizí, jakmile postava danou větu dopoví a žádné ukládání textu tu nenajdete. Neangličtináři tedy musí počkat na lokalizaci textů, k níž by mělo díky Hypermaxu dojít v 1. kvartále příštího roku.

• Rozuzlení
Vražda v salonním ku... tedy chtěl jsem říct Vražda v Orient expressu je vydařenou hrou, která těží z populární knižní předlohy. Náročnost úkolů je celkově nízká, ale může se naskytnout i příležitost pro nějaký ten zákys a to především díky téměř nulové nápovědě, strohým nebo žádným popiskům sebraných předmětů či aktivních míst.

Stáhněte si: Trailery

Související články: Novinky, And Then There Were None recenze

Nukemautorovi je 31 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-)