Godhood

Verdikt

Že bychom si ve videohrách mohli zahrát na samotné pánybohy, napadlo jako první Petera Molyneuxe. Žánr takzvaných božských strategií, který se zrodil z Molyneuxových Populous, sice nepatří ke strategickému mainstreamu, ale občas se vyskytne zajímavý přírůstek, který stojí za váš čas. Jako třeba Godhood. Hra je k dispozici v programu předběžného přístupu.

Počítač

WindowsWindows

24,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

24,99 €Steam

LinuxLinux

24,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Abbey Games
Štítky: fantasy, náboženství, strategie

Říká se, že první dojem je docela důležitý, ale nemělo by se na něj dávat úplně vždycky. Díky bohu, že jsme byli tentokrát trpělivější než obvykle. První dojem z božského simulátoru Godhood totiž nebyl vůbec dobrý, nakonec nám ale pod rukama vykvetla hra, se kterou nechceme přestat.

Co mám dělat?

Spouštíme hru. Vyskočí nějaká zpráva od tvůrce, že je Godhood v early accessu a že děkuje za její hraní, pár rad atd. Aha. Můžeme si vytvořit vlastní božstvo a víru. To vypadá dost dobře!  Pojmenujeme si svého boha, svou víru, své věřící, zvolíme temnou, neutrální, nebo světlou stranu síly, jaký typ víry chceme šířit – a hurá do hry! Potud vše v pořádku.

Potom už to začalo být horší. Hra vás v první chvíli hodí přímo do scénky, v níž váš ubohý bojovník s pár životy čelí šikaně tří oponentů… s poměrně očekávaným výsledkem. Nevíte, zda průběh boje můžete nějak ovlivnit nebo zda svého panďuláka můžete nějak ovládat. Až poté se dozvíte, že vaše porážka byla nevyhnutelná a vy musíte začít šířit víru znovu.

Váš prorok Montezuma tedy jakožto nový spasitel dojde do země zaslíbené a začne s budováním. V praxi se před vámi prostě rozprostře herní mapa – a hrajte! Akorát je problém v tom, že moc nevíte, co dělat a jaký to má účel. Hra vás sice tak trochu vede za ručku a interaktivně vám ukazuje, co můžete dělat, ale nečekejte žádný ucelený návod.

Úskalí early accessu

Pak nastal druhý problém. Hráli (tedy tápali) jsme asi 10 minut, když hra spadla s chybovou hláškou a byli jsme zpět ve Windows. Automatické ukládání zde bohužel není (pokud chcete hru uložit, musíte zároveň odejít do menu nebo úplně ze hry), takže naše první božstvo zapadlo v dějinách jakožto krátká a bezvýznamná epizodka. Ale na pozadí historie se už tvoří nový, mocnější všemohoucí. Nový bůh bude světu vládnout pevnou rukou a nedopustí žádnou válku! A jak jinak šířit mír než pěstmi a meči…

Dostali jsme k dispozici dalšího proroka, který se jmenoval pro změnu Montezuma, opět jsme dostali na frak v úvodním souboji (ovlivnit opravdu nelze) a opět jsme začínali od nuly. Tentokrát bez dalšího padání. Opět jsme si nebyli moc jistí, co dělat, ale zkrátka jsme nějak začali. Postavili jsme první budovy a vydali se do prvních bojů.

Ty probíhají vždy 3 na 3, přičemž počet vašich hrdinů roste, takže později volíte, které pošlete do boje. Máte samozřejmě určitě strategické možnosti, ale o těch nemá moc smysl se rozepisovat. Samotné boje jsou totiž dílem náhody.

Funguje zde jakýsi systém kola štěstí, na němž se vždy protočí schopnosti každého z hrdinů a oni je poté použijí. Celkově jsme ale nepochopili, jakým způsobem si volí cíl pro svůj útok nebo kdy se některý z hrdinů rozhodne blokovat nepřátelský úder, aby ochránil svého kolegu.

Vy jakožto bůh máte určitý počet životů a stejně tak váš nepřítel. Pokud některý z hrdinů utrží poškození, utržíte ho i vy. Kdo se dostane jako první na nulu, odchází poražen. Nic složitého. Musíme ale říct, že souboje jsou zábavné i přesto, že se jich účastníte víceméně pouze jako divák. I když bychom přece jen ocenili nějakou možnost do nich zasahovat.

Boj s bezvěrci a šíření víry jsou vaší hlavní činností, ale ne jedinou. Velkou porci času totiž trávíte také budováním svého království. Prakticky vše ale slouží pouze k tomu, abyste vylepšovali své následovníky a postupně si zvyšovali úroveň. Chvíli trvalo, než jsme pochopili, jakou cestou se vydat, co postavit první atd. Tutorial by se zde opravdu hodil.

Až do velice pozdní části hry jsme například nevěděli, že můžeme vylepšit své budovy, aby dávaly hrdinům větší bonusy. Nejspíš to bylo i někde řečeno a dost možná jsme to jen přehlédli. Ale nikde vyloženě nebyla jednoduchá instrukce: „Tady máš budovu, tady ji můžeš upgradovat, potřebuješ k tomu tohle a tohle.“ Něco, co vás praští do očí takovým způsobem, že se tam podíváte, že to uděláte. Není to nic, co by vám zkazilo hru nebo znemožnilo postup (možná ho to trochu ztíží), ale bylo by dobré na podobné mechaniky víc poukázat, když už je do hry dáte.

Zachrání mě má víra před všemi?

Godhood může skončit několika způsoby. Buď dosáhnete tolika následovníků, že ovládnete svět, nebo zvítězíte v závěrečném souboji o vše. Druhým způsobem jsme svou první hru vyhráli my. Problém byl, že jsme ani nevěděli, že takto lze hru vyhrát, a poté už není možnost se do ní vrátit. Takže jsme nemohli dorazit jednoho protivníka, který zbýval na mapě. Což nás samozřejmě neskutečně štvalo.

Dost nás ovšem zaráží fakt, že jsme neobjevili způsob, jak prohrát. Pokud totiž prohrajete nějaký souboj, vlastně se nic nestane. Vaši hrdinové si odpočinou a vy se vrátíte za několik dní (těch herních). I tak ale získají další zkušenosti a mohou se levelovat. Prohráli jsme i několik soubojů v řadě, ale stejně jsme se do žádné krize nedostali. Prostě jsme vylepšili své poddané natolik, že nakonec souboj zvládli. To nám přijde poměrně zvláštní a hra nepůsobí jako výzva.

Nepřišli jsme ani na to, jakým způsobem zvyšovat svému ctěnému božstvu životy. Začínáte na nějakých 40 a s každou novou úrovní dostanete 5 navíc. Ale po nějakém čase bojujete s nepřáteli, kteří mají životů třeba 120, zatímco vy třeba nějakých 55. Což není úplně fér. Je tedy pravda, že mnohdy dáváte takové poškození, že vás to zas tak neomezuje, ale zajímalo by nás, zda jsme něco zanedbali, nebo zda se to ovlivnit nedá. Podobné je to se spoustou maličkostí, které vám ale v konečném důsledku hraní příliš nekazí.

Boží hra

Důležitým faktem je, že je hra stále ještě ve fázi předběžného přístupu a je vidět, že tvůrci na ní opravdu makají. Když se například podíváte na výše zmíněný trailer a pak spustíte současnou verzi hry, vidíte na ní už spoustu změn. V tomto ohledu nejsme vůbec skeptičtí.

Nejpodstatnější je ale jedna věc: Ta hra je zatraceně zábavná. Klidně zapomeňte na všechno brblání. Nebo se, na rozdíl od nás, poučte, podívejte se na nějaké krátké video, kde se dozvíte základní mechaniky, a vrhněte se do hry.

Myslíme to vážně. Jakmile jsme se dostali přes nejasný začátek a začali chápat, co a jak funguje, šlo už o jednu velkou jízdu. Ta proklatá mapa, kde vidíte bezvěrce, kterým musíte čelit, vás neustále nutí se s nimi potkávat na bojišti. Zkoušíte nové taktiky, nabíráte nové hrdiny, posíláte jiné následovníky do boje. Tenhle hrdina nefungoval tady, ale funguje zase někde jinde.

Souboje jsou zábavné a baví vás je sledovat. Chcete se dostat na novou úroveň, chcete porazit mnohem silnějšího protivníka, protože v předchozím boji jste byli tak blízko. Zkrátka je tu obrovský potenciál. Pokud se tvůrcům podaří vychytat ty menší nedostatky a chybky, bude Godhood výjimečnou hrou. A teď nás zase omluvte. Bůh Darth Vader jde šířit chaos a válku.