První zásadní otázkou je, zda máte děti, protože právě na ně je Mario Kart Live zaměřený zejména. Jistě, najdou se mezi námi hračičkové, kteří si vždy přáli autíčko na dálkové ovládání, ale u nich přijde moment, kdy si uvědomí, že si ho přáli jako děti a dneska z něj takové potěšení nemají. Podobné zjištění u vašich potomků nehrozí.

V druhém sledu může tahle hra s augmentovanou realitou skvěle sloužit jako párty zábava, ale věřte mi, že nejvyšší výkon tahle autíčka podají ve spojení s potomkem či potomky. A bavit se dost možná budete třeba s přítelkyní či přítelem, na tu moji fungovala kombinace Mario Kartu (který dobře zná) s augmentovanou realitou bytu skvěle. Prostě a jednoduše: Mario Kart Live: Home Circuit je ryze rodinný titul.

Obývák závodním okruhem. A koupelna. A ložnice...

Oč jde? Mario Kart Live: Home Circuit je v základu autíčko na dálkové ovládání (k dispozici je buď Mario, nebo Luigi), které řídíte pomocí Nintenda Switch. A nepotřebujete na to klasický Mario Kart 8 Deluxe, ale aplikaci, kterou si stáhnete zdarma z Nintendo Shopu. Autíčko se velmi snadno spáruje přes QR kód s vaším Switchem pomocí kamery, která je v něm namontovaná a ze které pochází hlavní kouzlo této hry. Kamerka z autíčka vysílá obraz do Switche a ten ho rovnou zobrazuje v augmentované realitě.

To znamená, že se váš byt, tedy jeho část, promění na závodní dráhu, která je okořeněná o většinu klasických propriet Mario Kartu – proměnlivé prostředí, cizí závodníky, power-upy a zbraně. Switch jde samozřejmě hodit i do doku a sledovat závody na televizi, což vřele doporučuji. Samotné autíčko se dobíjí přes USB a na jedno nabití zvládne dvě až tři hodiny nepřetržitého provozu podle toho, jakou rychlost závodu zvolíte.

Následně je třeba připravit dráhu, což je polovina celé zábavy. K dispozici jsou čtyři brány z pevného kartonového papíru (stejný jako u Nintendo Labo), které autíčko registruje a kterými byste měli projet, ale když nějakou minete, hra milostivě přivře oko.

Jakmile je rozmístíte, třeba po obýváku, potřebujete je ještě něčím zatížit. Doporučuji bichle s pevnou vazbou, ale své kouzlo má prakticky cokoliv. Když se vaše autíčko zarazí o dětskou holínku, která se tyčí nad augmentovaným Mariem, je to prostě zábavné.

Nepodceňujte stavbu dráhy

Jakmile máte rozestavěné brány a v hlavě jakous takous představu o samotné trase, musíte ji nadefinovat. Protože brány nejsou to jediné, co trasu určuje – jde o klíčové části, které je potřeba doplnit o cokoliv, co vás napadne.

Jak to uděláte? Zkrátka projedete autíčkem dráhu tak, jak chcete, aby vypadala. Musíte projet všechny brány od jedničky do čtyřky postupně, ale nikdo vám nebrání v tom, abyste mezi jednotlivými branami nedělali třeba osmičky, úzké zákruty, které doplníte zábranami z vlastních zásob, podjezdy pod gaučem, slalom mezi nohami židle nebo prostě přímočaré rovinky, kde můžete šlápnout na plyn. Jediné, co hra nezvládá, jsou vertikální hrátky, tedy nějaké skokánky a podobně.

Autíčko je lehké a má gumové pneumatiky, které jsou lehce „podhuštěné“, takže se umí chytit i na problematických plochách (byť na vodu bych ho neposílal). Jeho zadní náhon i v nejnižší výkonnostní třídě 50cc zvládne nižší koberce, v hlubších už má trochu problémy a je lepší přes ně jezdit na 100 a další rychlostní stupně. Nicméně padesátka, pokud jí přizpůsobíte trať, plně stačí, hlavně pokud hrajete s dětmi.

Autíčko v reálu vypadá, že se šine docela pomalu, ale displej Switche z toho dokáže udělat strhující závody, kdy nevíte, kam dřív zatočit, a když už projedete bránou, pravděpodobně vrazíte do křesla nebo vás čeká karambol s nohou od stolu. Nintendo opět ukazuje, jak skvěle umí zpracovat v jádru opravdu jednoduchý systém a obohatit ho o prvek, který celý zážitek posouvá úplně jinam.

Pokud máte jen jedno autíčko (což představuje jeden kit za 2400 korun), vaším primárním soupeřem budou Koopalingové ovládaní umělou inteligencí v klasických závodech na několika ze základních 24 tratí, případně vy sami v časovce, kde překonáváte svůj nejlepší výsledek.

Zatímco v klasickém Mario Kartu mě časovky nebavily, v Mario Kart Live je to zábavnější o ten prvek, že si opravdu můžete vystavět dráhu jako výzvu a neustále se zlepšovat, nebo se o jedno autíčko střídat v rámci party a zkoušet, kdo zajede nejlepší čas. Hodně tomu pomáhá fakt, že si můžete nadefinovat, co která brána bude mít za efekt (power-upy, masožravou kytku, magnet...).

Co se týče umělé inteligence, ta se vám v závodě přizpůsobuje a občas má záseky, aby vám úplně všichni neujeli o několik kol. Na druhou stranu, pokud jedete fakt dobře, neberou si ostatní závodníci servítky a nijak se neomezují.

Pokud máte kitů více, můžete závodit až ve čtyřech, ale to samozřejmě vyžaduje nemalou investici a také mnohem větší nároky na prostor. S jedním autíčkem, a troufnu si říct i dvěma, vám postačí trochu připravit prostor místnosti o velikosti zhruba 5x4 metry (vydavatel uvádí jako optimální minimum 3x3,5 metru). Nepotřebujete velkou plochu, abyste na ní vytvořili napínavou trať.

Pokud ale budete chtít závodit ve vyšších rychlostních sférách, které si odemknete postupným sbíráním penízků, už doporučuji větší prostor. Na 200cc autíčko dost uhání a na těch pár metrech už se hůř manévruje. Na takový fofr doporučuji spíš rozlehlejší tratě.

Pozor na zdi, ve všech ohledech

Což mě přivádí ke vždy ošemetné otázce latence. Autíčko je řízené Wi-Fi signálem ze Switche. Nintendo doporučuje nepouštět stroj dál než 5 metrů od Switche a vyhýbat se silným zdem, které ruší signál. Nejde o to, že byste nad vozidlem ztratili kontrolu, ale přenos z kamery začne být problematický.

Vyzkoušel jsem, že silnější zeď (nebo dvě slabší) skutečně autíčko skoro ochromí, ale jde o stěny, které blokují i signál pro streamování na počítači, takže to není překvapivé. Naopak jsem zvládl signál udržet i na cca 7 metrů, když nebyla mezi Switchem a autíčkem žádná překážka. Problém ovšem může nastat, když během divoké jízdy zajedete někam, kde není přímý zdroj světla. A opravdu silné bodové osvětlení zase tlumí efekty augmentované reality.

Jinak je ale rychlost přenosu obrazu oproti realitě překvapivě rychlá. Subjektivně je časové zpoždění mezi slyšitelným nárazem autíčka do překážky a tím samým na obrazovce cca půl vteřiny. Zatímco ve skutečnosti se plastové auto s nehybným Mariem prostě zasekne, v augmentovaném světě se kolem vás rozsypou penízky, vše doprovodí dostatek efektů a váš řidič rozčileně gestikuluje. A v tu chvíli se dostáváme k tomu, co dělá Mario Kart Live: Home Circuit tak kouzelným.

Světy vytvořené ve vašem vlastním domově jsou prostě pohlcující. Pod stolkem vám lezou 2D Goombové a sbíráte 2D mince. Jindy sotva vidíte obývák skrz sněhovou vánici a o to snazší je trefit záludně postavenou nohu gauče. Každá brána je samozřejmě stylizovaná v rámci dané mapy. Někdy vám kytka čapne Maria a chvíli ho drží ve vzduchu (a v reálu autíčko samozřejmě zastaví), jindy zase musíte projet branou ve správný čas, abyste dostali power-up.

Společně se mnou se hry zúčastnily další dva testovací subjekty – dospělá partnerka a čtyřletý syn, oba zvyklí na Mario Kart Deluxe 8. A oba hra okamžitě chytla. Samotný proces přeměny okolí v jiný svět, v němž závodíte a používáte klasické triky z Mario Kart, funguje na jedničku. Což mi připomíná, že subjekty byly vlastně tři, protože se závodů účastnila i kočka. A momenty, kdy vás očichává obrovitá chlupatá bestie, případně společně s autíčkem přeskakuje překážky, jsou k nezaplacení.

Jen tedy pozor na to, jak je váš mazlíček naladěný. To, že se naše kočka bavila, neznamená, že ta vaše nebude stresovaná. A i když je autíčko bytelné a vydrželo řadu nárazů do kovových nohou gauče, aniž by na něm zůstal škrábanec, umím si představit, že naštvaný pes by s Mariem udělal rychlý proces.

Údržba auta je nutná!

Se zvířaty se pojí jeden z „problémů“ a vlastně se netýká jen zvířat. V první řadě zjistíte, jak moc dobře máte uklizeno i na místech, kam nikdo nekouká. Teď všechen ten prach a schovaný binec uvidíte pěkně na čtyřicetipalcové televizi. Takže pozor, až se budete předvádět před návštěvami!

Pravda, můžete tak nalézt mnoho ztracených pokladů, ale zároveň to chce i údržbu autíčka. Pneumatiky nachytají hodně prachu, což není takový problém. Důležitější je čistit osy kol od vlasů a chlupů, protože se vám mohou zadřít.

Během pár hodin provozu to nehrozí, ale po nějaké době se možná budete divit, proč auto jede špatně nebo mu rovnou spálíte motorek, jak se marně bude snažit přetrhnout nějaký svazek. Na druhou stranu, pokud budete chtít zkontrolovat, jestli potomek opravdu pořádně uklidil, máte k tomu skvělý nástroj v podobě nízkoprofilového špionského auta s italským instalatérem za volantem.

Je velmi obtížné popsat kouzlo závodění v augmentované realitě vlastního domova, tím spíš, že software neumožňuje nahrávat videa a dělat screenshoty. V tomto ohledu nás čeká nějaké to experimentování, abychom vám zprostředkovali GamesPlay. Prozatím vezměte zavděk trailery, které ukazují, jak hra vypadá v AR podobě, a nezapomeňte, že ji klidně můžete hrát na televizi.

Z mojí zkušenosti jsou děti ze hry nadšené a dospělí se také baví. Samozřejmě, pokud jste doma na hraní se Switchem sami, vytváření nových a nových drah vám vydrží jen chvíli a překonávat své vlastní rekordy, stejně jako soupeřit s AI, se také vyčerpá. Tohle je rodinná a párty hra v nejryzejší podobě. Pokud hledáte titul, který přitáhne ratolest nebo drahou polovičku, plní Mario Kart Live: Home Circuit stejnou roli jako klasický Mario Kart. Nebo spíš ještě lepší.

Samozřejmě, stejně jako u mnoha technologií, i tady je dost prostoru pro vylepšení potenciální verze 2.0: delší dosah a čistota signálu, lepší kamera, propracovanější systém unlocků, víc nápadů do tvorby drah, možnost stavět dráhy vertikálně a tak dále.

Ale, popravdě, to hlavní je ve hře už teď. Hlavně tedy obrovský prostor pro kreativitu, protože tvorba drah, třeba i tematických, je polovinou zážitku. Když pak přidáte prvky jako zrcadlové přehození obrazu, uvědomíte si, jaký potenciál v téhle technologii vězí a jak se zase jednou Nintendo trefilo do černého. Chce si to prostě jen chtít hrát a tvořit.

Nejlepší (dle let) závodní hry pro Nintendo Switch před 2025

Upravte si filtr třeba takhle: