Přitom ale Advanced Warfare neodhazuje zažité postupy či mechanismy a zůstává starým dobrým Call of Duty. Záměrně se proto i tentokráte, minimálně co se kampaně týče, opět vyvarujeme výkřiků o revoluci.

Noví autoři, nové konzole, nový engine a taky nový začátek. Takové byly sliby, které nakonec tvůrci ze Sledgehammer Games naplnili ze dvou třetin a spíše než o revolučních změnách, zcela popírajících identitu série, lze mluvit o obrodě. O znovuzrození ideálů Modern Warfare.

Odrazy budoucnosti

Ruku na srdce, většina z nás by změnu a totální odklon od strhující akce a koridorů ani nechtěla. Na to jsou tady jiné hry a série. Nové Call of Duty si hraje na vlastním písečku a přesně ví čím chce být, potažmo jaká sdělení chce kázat. Jaké že poselství a kázání?

No, věřte tomu nebo ne, ale jestliže považujeme první Modern Warfare za otce moderních stříleček, pak je Advanced Warfare jeho synem se vším, co k tomu patří. Po pěti letech absurdních blábolů a alespoň částečné snahy CoD: Ghosts s tím něco udělat, je až Advanced Warfare díl se solidním vyprávěním a přesahem, který se dovolává současné Ameriky a jejich problémů. Dělá to ale nenápadně a určitě ne rušivě.

Na první dobrou se tak skutečně jedná o pověstnou jízdu plnou filmových efektů, předvídatelných zvratů a emočních dojáků, které třeba oproti Ghosts ustoupily do pozadí. Když chtějí tvůrci opravdu vzbudit nějakou emoci (2-3 za celou hru) tak se jim to i díky neprůstřelné prezentaci daří. Když tedy nebudete používat mozek, zahrajete si „jen“ další Call of Duty se všemi bayovskými náležitostmi, které neuráží a opravdu strhnou.

Jednou ale začnete o Advanced Warfare chtě nechtě přemýšlet a právě v tom tkví jedna z nejsilnějších deviz nového dílu. Do klasické příběhové linky vojenské střílečky totiž tvůrci napasovali zrcadla, která ukazují problematiku ozbrojených konfliktů posledních několika let, a dokonce se snaží předpovídat vývoj budoucích událostí a politické problémy poloviny století.

Perfektní řemeslo

Herecký výkon tvůrcům a Spaceymu umožnil především posun v použitých technologiích, který téměř dohání všechny ty zaspané roky s přesluhujícím enginem. Obzvláště příběhové filmečky jsou famózní a kvalita tváří i dokonalá mimika zde kráčí ruku v ruce s perfektním filmovým rámováním a skvělým orchestrálním soundtrackem. Doslova se dá říci, že obzvláště Spacey v Advanced Warfare skutečně hraje a jeho významné pohledy přímo do kamery či drobná hra s výrazy místy vyráží dech.

Logicky horší už to je přímo ve hře, kde se pořád ještě nedá mluvit o vyloženě next gen zážitku. Autoři se s tím popasovali šalamounsky a většinu na první pohled viditelných objektů stejně jako modely hlavních postav vymodelovali na minimálně nadstandardní úrovni. Zbytek je ale pořád to staré známé Call of Duty - zcela bez obalu je třeba říci, že davové scény nejsou nic moc a stejně tak budete pořád narážet na krabicoidní modely automobilů nebo všudypřítomné neviditelné bariéry.

Paradox marketingu

Hráč tak může lehce s nadsázkou řečeno vypnout a užít si dobře odvyprávěnou akci, co hezky odsýpá a neustále něčím překvapuje. Jednou je to dálkově ovládaný dron, podruhé jízda na vznášedlo-motorkách a pak zase obrovský tank ničící všechno, co mu stojí v cestě. To vše pochopitelně v rámci uzounkých koridorů, kterými vás autoři vedou za ručičku a postupně všechen svůj um ukazují na všelijakých zpomalovačkách, dech beroucích scenériích plných dronů a futuristického arzenálu. Zkrátka Call of Duty!

Jedinou změnou je, že tentokrát si scenérie proskáčete s jetpackem a proplížíte díky neviditelnosti. Tolik propagované exo-obleky ale výsledný zážitek mění jen minimálně a až na pár nucených bodů je vlastně ani nemusíte používat. Řada na ně přijde spíše v multiplayeru. Během se většinu času obejdete i bez speciálních schopností.

Zmíněné prvky představují lehké ozvláštnění, ale jinak nejsou, až na poměrně užitečné poskakování, stěžejní. Advanced Warfare by byla výbornou střílečkou i bez exo-obleků a samozřejmě je i s nimi. Akorát se hlavní marketingový tahák nemá už z podstaty věci v šest hodin dlouhé kampani plné skriptů a předem naplánovaných momentů jak výrazněji uplatnit. Ať už ale jste pod povrchem Antarktidy, v radiaci zamořeném Detroitu nebo na slunném Santorini, Advanced Warfare nikdy neztrácí tempo, nikdy nevypadává z neprůstřelné formy a pořád baví!

Ještě ten multiplayer

Dokonalá hra to ale není - dokonalost je jednak pochybné označení, ale hlavně v případě Call of Duty záleží na kvalitách multiplayeru. O grafice už jsme hovořili a Advanced Warfare má navíc typicky divnou AI, která zůstává na úrovni minulých dílů (sem tam se některý z protivníků jen tak zasekne v prostoru). Stavět však v koridorovce, kde je všechno dopředu připravené, konstruktivní kritiku na hodnocení AI je spíše nemožné. Jak se říká, kdo chce psa bíti...

Tenhle pes si to ale nezaslouží a singleplayerová kampaň by si při samostatném hodnocení po zásluze odnesla pěkné číslo. Ačkoli Sledgehammer Games neudělali definitivní tlustou čáru za poslední dekádou CoD her, ušli ohromný kus cesty a ze značky, postavené na střílení v úzkých koridorech a předvídatelném spektáklu, vytěžili maximum. Multiplayer se nakonec povedl také na jedničku a světe, div se, máme tu velice kvalitní CoD hru, kterou není problém s klidným svědomím doporučit.

Nejlepší (dle let) válečná pro Xbox 360 mezi 2023 a 2011

Nejlepší (dle let) válečná pro Xbox 360 před 2011