Hodný, nebo zlý?

Být či nebýt dobrým poldou? Takto shakespearovsky se v This Is the Police časem optá každý. Hra totiž v sobě ukrývá rafinovanou kombinaci morálních dilemat a nálepkování. Zjeví vám kult bodrého amerického policisty, který v honění zločinců vidí své životní poslání, ale zároveň na něj pohlédne i velmi cynicky. Zda negativní aura nakonec převáží, záleží hlavně na vás.

Hrajete za Jacka Boyda, šéfa policie města Freeburg, který po dlouhé kariéře dostal obesílku, že za půl roku končí. Naštvaný Boyd se rozhodne, že si do důchodu ještě přilepší a jako cíl, který máte i vy, hráči, si stanoví vydělat za šest měsíců půl milionu dolarů. Jak, to už je na vás.

Otupělost z letitého souboje s odvrácenou tváří společnosti může zlomit i ty největší hrdiny v uniformách. S touto všeobjímající myšlenkou vzniká herní dílo o policejní (z)vůli, zamotané do nečisté politické hry a nátlaku z podsvětí. Všechny možné charakteristiky poldy, kterého služba uvrhne do nezáviděníhodných dilemat se promítnou do osobnosti stárnoucího policejního šéfa Jacka Boyda.

Tragická postava

Jakýmkoliv rozhodnutím si starý, unavený Boyd kope hrob. V lepším případě ten kariérní, a v tom horším... Ať cokoliv řekne nebo udělá, kupí se mu nepřátelé. Podřízení ho nesnášejí za krácení volna, městští radní za nevyřešené případy a mafie si dobře pamatuje, kolikrát překazil (nebo aspoň chtěl) třeba vykládku nekolkovaného alkoholu. Jak se dá v takovém soukolí existovat? Jack Boyd s charismatickým hlasem Dukeho Nukema (dabér Jon St. John) je humorná a zároveň tragická postava, a přestože na odvyprávění celého příběhu poslouží jednoduchý komiks, děj hry chytne za srdce a nepustí až do samotného závěru.

V příběhu, který vyústí do několika odlišných zakončení, se mísí ty nejlepší ingredience tragikomického thrilleru. Autoři dokázali spojit Boydův osobní a pracovní život, a vznikla směs plná sarkasmu, zklamání, dokonce i strachu o život, ale také vtipu a důvtipu. Byla by škoda vyzrazovat detaily. Na ukázku snad postačí, že na stopování své záletné manželky si Jack „najme“ svou vlastní tchyni. A to je opravdu ten nejmenší vtip...

Město zločinu

Temný příběh s úsměvnými momenty má zásadní vliv na samotnou herní náplň, vedení policejního sboru ve městě Freeburg. Management stanice se odehrává nad stylizovanou herní mapou, v níž se mísí grafická úspornost s velkorysými nápady. Mezi málo detailními domečky viděnými z ptačí perspektivy (jako ze starého Simcity) se odehrává slušné strategické drama v němž uplatníte bystré i rychlé jednání.

Freeburg je políčkem naivním idealistům. Ztělesňuje snad všechny bolesti amerických velkoměst, z nichž některé běžným lidem, zejména bezvýhradným obdivovatelům americké svobody, zůstávají poněkud skryty. Boyde se ve své funkci střetává nejen s běžným zločinem, ale také s všudypřítomnou politickou korupcí, nátlakem mafie a zájmy dalších uskupení včetně feministek nebo etnických menšin.

Výsledkem pestré kombinace nátlakových směrů je metropole, v níž se denně vyjíždí nejen k přepadeným večerkám, ale dochází i k válkám gangů a ke špinavé politické hře. K tomu všemu policie může i nemusí zaujímat postoj. Vše záleží na Jackovi, tedy na vás. Jak plyne čas, příjemně dlouhá série morálních rozhodnutí vás dožene k různým dějovým zvratům a rozuzlením, a mezitím i k nádherným absurditám. V důsledku můžete být náčelníkem sboru, který záměrně přehlíží mafiánské rejdy, aby ze špinavých odměn financoval školení svých podřízených…

Kdo půjde do akce?..

Boydova kariéra či dokonce život závisí na mnoha herních rozhodnutích. Systém rozhodování je meritem celé hry a zároveň jednou z vůbec nejlépe zpracovaných herních technik svého druhu. Uchvátí vás nejen celkovým počtem situací, v nichž je nutné zaujmout nějaké stanovisko, ale i elegantním propojením všech voleb, které vyplynou jak z příběhu, tak i z čistě praktického úkolování policejního sboru.

Zatímco v příběhu postupně určujete, jaké výhybky osudu se mají přehazovat a dokonce se budete moci tajně postavit na stranu určitého gangu, v praktické části hraní se obklopíte verdikty, které určují každodenní policejní rutinu. Možnosti a volby jsou postupně dávkované tak, aby si na jejich příval hráč zvykl.

Praxe policejního „pana rady“ je směs úředničiny a adrenalinu. Budete rozhodovat o tom, kolik váš sbor může mít členů, jak se mají točit směny, kdo s kým vyrazí ke konkrétním případům, ale také zda povolávat posily a které případy v konkrétní den vlastně preferovat, protože postupně vstoupíte do fáze, kdy kriminalita ve městě narazí na lidské i materiální možnosti sboru a vzhledem k časovým limitům nebude vždy možné plnit opravdu všechny mise. Nehledě na to, že některé nebudete plnit záměrně...

Hlavní podmínkou prosperity sboru je efektivita. Čím lépe odvedená práce, tím větší klid od rejpalů, respektive větší podpora z kýžených míst, především z radnice, od které čas od času můžete žádat větší rozpočet, lepší výbavu i všeobecnou diplomatickou podporu. Prosby a nóty různého druhu lze adresovat i mafii a dalším subjektům, samozřejmě pod odpovídající rouškou diskrétnosti. V praktické části je This Is the Police opravdu manažerská klasa a nabízí spoustu herních příležitostí.

Součástí hry je také levelovací systém. V něm podřízení sbírají cenné zkušenosti, frčky a odbornost, což samozřejmě slibuje čím dál kvalitnější práci v terénu. V něm určujete, jak mají policisté zasahovat. Kaskádou voleb pravidelně určujete, co s lupičem v bance, který si vzal rukojmí, jak se zachovat při přestřelce v kasinu, jak stíhat ukradený automobil a podobně. Samozřejmě v duchu tragikomické nálady hry nebude nouze ani o plané poplachy. Z loupežného vniknutí na půdu rodinného domu (kam vyrazí kompletní jednotka) se může klidně vyklubat jen nevychovaná kuna.

Atraktivita a srozumitelnost mají zelenou

Manažerská část hry, prošpikovaná všudypřítomným rozhodováním, se hraje příjemněji, než by se na první pohled mohlo zdát. Voleb a možností je sice nespočet, ale na druhou stranu autoři navrhli velmi elegantní interface, který dokáže složitosti zaobalit do jednoduchého ovládání. Podřízení jsou v duchu úsporné grafiky zobrazeni na jednoduchých kartičkách, a tak jakoukoliv činnost obsloužíte jednoduchým kliknutím či posunem karty na správné místo. Obsluhovat služebnu je jako hrát pasiáns.

Zároveň autoři vypustili z manažerství některé rutinní a veskrze nudné záležitosti. Neřešíte tedy například platy podřízených, anebo kdo si má na druhý den vyčistit „kenedy.“ Prostor naopak dostaly mnohem neobvyklejší, a tudíž potenciálně zábavné činnosti. Například můžete ve svém týmu určit tajného práskače, a když potřebujete být opravdu zlí, můžete nechat své lidi i zabít – samozřejmě ve spolupráci s mafií. Věřte, že absurdně a nesmyslně to zní jen kvůli vytržení z kontextu celé situace.

Skvělý dojem, ale chyby se najdou

This is Police je řemeslně dobře provedená hra, která chytře upřednostňuje zábavné činnosti před rutinou. Manažerství je díky elegantnímu uživatelskému rozhraní přehledné a intuitivní, a tak nevadí, když je možností někdy až přespříliš. Vše navíc korunuje osobitý příběh, o kterém časem zjistíte, že je důležitější než vše ostatní. Nové policejní strategii zkrátka není moc co vytýkat. Problém snad můžete mít jedině s určitou mírou stereotypu a předvídatelnosti.

První potíž se týká rozdělení časového toku hry na jednotlivé dny. I přese všechny nápady autorů se nevyhnete některým dokola se opakujícím činnostem a sekvencím. Už po pár hodinách bzučí v hlavě z ustavičného startování šerifského auťáku (malý filmeček). Monotónnost se mírně přiblíží i v policejní praxi. S tím, jak hra postupuje, stane se vysílání jednotek na místa činu zákonitě mechanickou záležitostí. Občas se dokonce přistihnete, že ani nečtete charakteristiku případů, což je samozřejmě chyba, protože jde o důležitá vodítka ke správnému vedení zásahů.

Druhý problém tkví v lineární nabídce herních úkolů. Zatímco příběh se může větvit do odlišných dějových rozuzlení, pracovní náplň je bohužel po každém novém startu kampaně stejná. To narušuje znovuhratelnost, protože již dopředu víte, jaký případ se kdy a kde stane a pokud vám paměť slouží, zopakujete i správná řešení, anebo se vyhnete starým chybám. Na druhou stranu taková linearita urychluje nový postup, pokud Boyd předtím daleko nedošel. Méně zdatní hráči tedy mohou takovouto „chybu“ přejít s děkovnou úlevou.

Každopádně This Is the Police je hra, kterou by žádný stratég neměl minout. Skrývá v sobě klasický herní chtíč ve stylu „ještě jednu směnu a jdu spát“, což je na dílo s jednou mapou, pár kontextovými okny a příběhovým leporelem docela zázrak. Anebo vlastně ne. Vždyť v jednoduchosti bývá síla. A někdy i genialita.

Nejlepší (dle let) simulace pro Mac OS X před 2025