Byl jednou jeden dům

Činžovní dům, jemuž pumy nestoudně svlékly průčelí,odkrývá příběh několika obyčejných lidí a jejich společné touhy dočkat se míru.Samotná válečná řež se přitom ve hře prakticky neobjevuje. Je pouhou kulisou,protože osudům vojáků na frontě se nová simulace nevěnuje. O poslední cigaretu se v ní dělí výhradně civilisté.

Stejně jako v životě, tak i v This War of Mine se životní filozofie civilisty od vojáka znatelně liší.Běžný občan, vydán pod troskami města napospas svému osudu, musí ze všeho nejdříve rezignovat na zažitou společenskou hierarchii. Zatímco na frontě padají rozkazy odshora dolů, na příkladu civilistů zpracovává The War of Mine fenomén válečného rovnostářství.

Hra ukazuje, jak umí válka normalizovat sociální strukturu společnosti. Hvězda městského fotbalového klubu Pavle, lokální novinářka Katia a televizní kuchtík Bruno, kteří se stanou hrdiny nadcházejícího příběhu, zjistí mezi rozvalinami, že jsou si najednou všichni zcela rovni. Jsou špinaví, unavení, společně ztratili důstojnost a naopak dostali hlad. Sborově přijali zapomenuté sociální role lovců-sběračů. Kam vyrazit pro chleba? Pán, nebo kmán, všichni začínají znovu.

Trocha pacifismu

Aby se civilisté dožili míru, musí ve válečné zóně den co den shánět cokoliv pro svoji materiální záchranu. Nejednou si však kvůli tomu sáhnou do svědomí. The War of Mine má silný filozoficko-morální podtext. Přemýšlí o závažnosti prostředků, které použijete, abyste sami přežili.

Otázky morálky začnou do brlohu padat jako bomby:Ukradneš chleba, aby se alespoň jeden člen vaší party mohl najíst? Přepadneš nevinné sousedy, abys za jejich šperky koupil dříví na otop? Ve hře, stejně tak jako ve válce, se však rozhodnutí nerozlišují na dobrá a špatná, ale na míru bezvýchodnosti, v jaké byly učiněny. Pavle, Bruno, Katia, a s nimi potenciální další nájemníci, proto budou bojovat nejen s nemocemi, vyčerpáním a hladem, ale zároveň s vlastními depresemi a výčitkami. Svěsí hlavu a nebudou chtít žít dál. Ne za tuhle cenu.

Složitá psychologie postav je nepřehlédnutelným prvkem, jenž ovlivňuje průběh hry i její charakter. Silné téma má navíc hned několik poloh, nejde jen o pouhá duševní dilemata. Například je reprezentováno i střetem bezohlednosti se šlechetnosti. Přestože This War of Mine svádí (stejně jako válka) k neustálému rabování, v různých situacích může hrdina naopak pomoci bližním (místo aby je okradl) a hra jej zato v nepřímé návaznosti ocení. Až v nouzi zaklepe na dveře soused se zeleninovou polévkou, zjistíte, že válka dokáže tříbit charakter a ne každý dobrý čin je potrestán.

Silnou devizou hry je nicméně naprostá svoboda jednání, takže v zóně lze přežít i s nabitou puškou a chodit s ní"nakupovat" kamkoliv se vám zlíbí. Musíte však počítat s tím, že špatná reputace plodí odpor okolí a hra ještě více zdůrazní, že se zbořené město, v němž celkový stav zásob tragicky neodpovídá počtu živořících, změnilo v novou válečnou frontu. A už létají kulky. Případně dopadá sekera, bodá nůž...

This War of Mine je dokonalá v tom, že z člověka udělá zvíře, aniž by si toho byl schopen dostatečně rychle všimnout, nebo si to aspoň férově připustil. Kdykoliv jsem se v cizím, stále obydleném, domě pro něco ohnul, dostával jsem se de facto na úroveň banditů, před kterými jsem jindy úpěnlivě chránil vlastní dům a z duše jsem je nesnášel. V otázkách zda účel světí prostředky a tématu příčiny a následku je This War of Mine úžasně propracovaným titulem.

Měsíc kutila

Samotný herní základ je naopak docela přímočarý a prostý. V trosce svého domu ovládáte partu přeživších, jimž ubíhá čas, po který musejí na svoji záchranu sbírat suroviny, vytvářet z nich stále dokonalejší produkty a rozdělovat si funkce na noční hlídače, průzkumníky a spáče (protože nikdo nevydrží jet celé dny naplno a ještě s nedostatkem jídla).

Je pravdou, že spousta věcí se do vašeho příbytku časem dostane v hotovém stavu od překupníků, nicméně základem hry zůstává velmi motivující kutilský systém. Časem parta dokáže z různých součástek budovat stále dokonalejší předměty, a když to jde opravdu dobře, studené paštiky se nechají brzy nahradit plnohodnotnými večeřemi, ohřátými na bezvadně repasovaných sporácích.

Vidina výroby stále lepší výbavy je hlavním motorem veškerého snažení. Hlavní pointa však nespočívá pouze ve řešení otázek typu kdo bude nazítří spát v hotové posteli a kdo ještě na slámě. Ve hře jde především o kompletní vyváženost veškerých životních aktivit. Přeživší si musí někdy odpočinout, musí vyrobená jídla sníst a musí se spolu navzájem bavit nebo po nocích hlídat, když jde vybraný dobrovolník ven. A jelikož každá činnost stojí čas, na všechno se pokaždé nedostane. A když se někdo na noc nenají? Ráno už se nemusí probrat, válka není dovolená.

Pozor, plíží se smrt

Systém uspokojování životních potřeb, v němž vítězí taktika správně volených priorit, leckomu připomene The Sims. Bylo by však krátkozraké odsoudit válečnou novinku jako klon známého hitu. This War of Mine vlastně používá jen podobný systém zařizování obydlí,jinak jde o diametrálně odlišnou zkušenost.

Především se hra se v pravidelných nočních úsecích mění v průzkumnou plošinovku. V ní vybraná postava vyráží na opatrný sběr proviantu. Rozhodování před každým setměním příjemně komplikuje proměnlivá nabídka počtu lokací, jejich celková (ne)bezpečnost a množství i druh zásob,kterými zrovna disponují.

Při odchodu z domu prakticky nikdy nevíte, s čím se vrátíte. A stejně tak vyrážejí z různých koutů mapy i konkurenční přeživší.Bohužel, zejména zpočátku, není výjimkou, naleznete-li svůj vlastní činžák ráno vybílený nájezdem banditů. Slabé bednění a chrápající kamarádi na stráži pro ně nemohli být velkou výzvou a budete rádi, když při přepadu nebyl nikdo vážně zraněn, protože pak se to bez obvazů neobejde. A obvazy, stejně jako léky, jsou v tomto světě nesmírně cenné a vzácné.

Neohrabaný lapka na útěku

Náhodné vykrádání vlastní základny má vybičovat hráčovu soutěživost. Smyslem hry totiž není jen nosit domů dříví na podpal, ale konstruovat i stále dokonalejší zbraně k tomu, aby bylo možné lépe chránit vlastní obydlí, a vyrážet za sběrem lootu do stále bohatších, ale také nebezpečnějších částí města.

Bohužel, právě ve své akční části je This War Mine lehkým zklamáním. Přestože se kombinace stealth systému a zbrklých akčních sekvencí na způsob Hotline Miami jeví velmi atraktivně, hra nedokáže oba prvky ideálně spojovat. Ve světle toho, že i jeden špatný akční manévr může znamenat zběsilou honičku s krveprolitím na konci, trpí hra na pomalé ovládání a na nespolehlivost stealth prvků. Nepřidá tomu ani verze pro tablety, jejíž dotyky na displeji jsou v podstatě identické s kurzorem myši.

Ačkoliv by se veškerým soubojům dalo mírově předejít, na nejistou účinnost tichého našlapování, pozicování postavy a využívání rutinních pohybů nepřátel, jsem si nikdy nezvykl. Připadalo mi, že pokud mě chce hra vidět, prostě mě odhalí, čímž z průzkumu cizího teritoria dělala loterii.

Dalším neduhem, ale veskrze předvídatelným, je jistá míra stereotypu herního konceptu. Přestože autoři ozvláštňují kampaň náhodnými situacemi, kdy k vám na návštěvu chodí přeživší s nabídkou různých bočních výzev, neubráníte se strojovému tempu, s nímž hra střídá dny a noci a v obou úsecích neustále nabízí ty samé herní mechanismy. Vždyť ani destilování alkoholu z podomácku vyrobené palírny nemusí být zábava, pokud takovou činnost děláte už po dvacáté. Na druhou stranu, není snad i taková rutina přežívání podobným stereotypem?

I přes drobné šrámy ovšem This War of Mine zůstává pozitivním zjevením na alternativní herní scéně. V perfektně stylizované grafice vás zaujme depresivní atmosféra a senzačně vybudovaná hratelnost na principu životních dilemat, zkoušek a důsledků. Stejně jako ve skutečné válce,i v This War of Mine znamená osobní úspěch jednoho člověka automaticky zmar druhého. Ukradnete-li léky z nemocnice, budou tam chybět. Jaké jsou pak důsledky? V This War of Mine vás to bude minimálně mrzet.

Nejlepší (dle let) simulace pro Android před 2025