Úspornost nade vše

Mini Metro nejen úsporně vypadá, ale je taková ve všech ohledech. Žánrově ji lze zařadit mezi budovatelské dopravní strategie, ale zatímco se běžné mainstreamové hry z této kategorie stávají čím dál komplexnějšími v nabídce manažerských aktivit, Mini Metro se zaměřuje pouze na stavbu jednotlivých dopravních linek a jejich propojování v co nejefektivnější dopravní síť.

Přestože tedy hra vyznává stejné principy jako třeba Railroad Tycoon, v praxi se mu vůbec nepodobá. Jenomže právě v jednoduchosti, lépe řečeno ve strohé eleganci, tkví její nesmírná síla. I když budete celou dobu jen barevnými čarami spojovat různé dopravní uzly a dohlížet na to, aby se v nich nehromadili cestující, bude vás to zatraceně bavit.

Pustí čtvereček sednout hvězdičku?

Je-li řeč o pasažérech, nadchne vás geniální symbolika hry. V Mini metru cestují kolečka, kosočtverce, čtverečky, hvězdičky a další jednoduché tvary a ne náhodou mají stejnou podobu také jednotlivé zastávky. Podle shodných symbolů totiž hráč poznává, do jaké stanice každý cestující zrovna míří a na základě toho celou dopravní síť staví a řídí.

Ve stručném a jasném designu, který se sám o sobě stává symbolem celé hry, se úžasně snoubí názornost s praktičností. Zjistíte-li například, že se vám v jedné stanici hromadí příliš mnoho čekajících čtverečků, bude to asi proto, že je od nejbližší čtvercové zastávky dělí příliš mnoho jiných stanic a přestupů. Najděte efektivní řešení!

Je vás moc, zavíráme!

Rozladěnost pasažérů nad neschopností velkého projektanta navrhovat elegantní a rychlou dopravu může vyvrcholit revoltou. Jakmile nespokojenost pasažérů obrazně řečeno vyvře z hlubin tunelů až na povrch, hra skončí.

Mini Metro vám sice, podobně jako série Civilization, vždy nabídne další nezávazné hraní, ale oficiální část mise, v níž se honíte za statistikou počtu přepravených pasažérů, se uzavře vždy v okamžiku nadlimitního množství cestujících v určité stanici.

Návykové hraní

Nenechat lidi, pardon symboly, čekat ve frontách, a předejít tak předčasnému uzavření metra, je přitom úžasným hnacím motorem a hráčskou motivací. Je to droga, která vám nedá spát. Nutkání přemýšlet, jak daná dopravní spojení vylepšit, aby se oficiální konec každého projektu co nejvíce oddálil, lze bez přehánění srovnat s návykovostí Tetrisu.

Stejně jako kostičková legenda, je i Mini Metro kouzelné ve vyváženosti všech herních příležitostí a překážek, respektive ve schopnosti hráče učit, a zároveň mu stále házet klacky pod nohy. S každým novým projektem sice poodhalíte herní logiku a osvojíte si specifické rysy logistiky upravené pro počítačovou zábavu, ale zároveň budete řešit i stále složitější výzvy, jaké pokročilá stavba podzemky přináší.

Tvoje volba, tvoje koleje

K rozvoji tratě hra nabídne hned několik stavitelských možností. Především máte k dispozici několik barevně odlišených dopravních linek, které můžete postupně otevírat za odměnu vždy po splnění předem stanovených achievementů.

Zda ale nové linky doopravdy využijete ke stavbě složitější dopravní sítě, zůstává pouze na vás. Mini Metro totiž vyznává svobodu rozhodování, a tak si namísto nových drah můžete za pravidelnou odměnu vybírat i nové vlaky, přídavné vagony, nebo speciální tunely pro překonávání vodních překážek.

Každá volba má své výhody i důsledky, a aby se různá rozhodnutí osvědčila, musí odpovídat daným podmínkám mapy a aktuálnímu stavu trati. Sotva prospějete své dosud převážně suchozemské dráze nákupem nových vodních tunelů, stejně jako nasazením nového vlaku na dosud nepříliš vytížený spoj. Ale to jsou opravdu jen banální příklady - čekají vás mnohem složitější dilemata. Kdo by čekal, že prostince vypadající hra dokáže člověka docela potrápit!

Stanice jako houby po dešti

Proti snaze tvořit efektivní dopravní síť, ve které na sebe jednotlivé spoje logicky navazují a vlaky si předávají ideální počet pasažérů, hra klade několik velkých překážek. Ta nejdramatičtější spočívá ve zcela nahodilém výskytu nových zastávek, které na mapě rostou jako houby po dešti a pokud k nim včas nepřivedete koleje – začnou se v nich hromadit nespokojenci. Místo výskytu ani frekvenci objevování přitom skutečně nemůžete nijak ovlivnit.

Na druhou stranu, i válku s nevyzpytatelností lze vyhrát s pomocí libovolného přenastavování tras. Aby linky nebyly kvůli novým stanicím ve výsledku příliš dlouhé, krkolomné nebo špatně navazující, můžete je v reálném čase nebo s pomocí pauzy svobodně přepracovávat, nově propojovat či dokonce úplně rušit a z gruntu stavět jinak.

S libovolnou úpravou logistiky hra sice poněkud ztrácí na realističnosti – v praxi asi nepůjde celé metro zbourat - ale na obranu autorů je možné prohlásit, že Mini Metro není koncipována jako seriozní trenažér pro inženýry. Úspěšnost hry tkví spíše v hračičkovství, teoretizaci a ve schopnosti rychle vynalézat nová řešení. A v tom je hra opravdu dobrá. Je v pravém slova smyslu logickým rychlíkem.

Z extrému do extrému

S jednoznačně danou „logicko-rychlíkovou“ povahou hry se ale pojí jiná, tentokrát již nezpochybnitelná negativa. Zejména jde o časovou krátkost jednotlivých kampaní. Přestože se celková herní doba může díky kouzelné návykovosti vyšplhat až na několik probdělých nocí, bude se skládat spíše z obrovského množství jednotlivých pokusů než z uceleného hraní.

Mini Metro je také někdy bohužel až příliš zbrklé. I při normální obtížnosti vydrží celá řada projektů funkčních jen několik málo minut než skončí kolapsem. Ve své oficiální části hra jakoby schválně vytváří dojem, že nezdar je nevyhnutelný. To může být frustrující.

V menu sice existuje možnost vypnout klíčovou podmínku tvoření front pasažérů, ale v této poloze hra naopak působí příliš jednoduše. Nestresovaný projektant dokonce velmi snadno narazí na samotný strop veškerých herních možností, a když už dílo nemůže růst, logicky opadne motivace s ním zůstávat. Dojem lehce napravuje Extrémní mód. V něm trasy naopak nelze vůbec přebudovávat, a tak je potřeba dumat nad každým tahem. Tehdy se Mini Metro změní v partii šachu. Ale i šach-mat je možné zahrát bleskově, není-liž pravda?

Inspirace pro všechny

I přes jisté zápory lze ale Mini Metro s čistým svědomím každému doporučit. Užijí si jej především hráči libující si v logických výzvách, v budování a koneckonců i v samotném cestování. Navíc nelze přehlédnout, že autoři z Dinosaur Polo Club docela frajersky vyškolili konkurenci. Mini Metro je úžasnou lekcí z jednoduchosti a elegance designu. Jeden by nevěřil, že lze podstatu videoherní zábavy vtěsnat do hrstky barev, čar a symbolů. Za úžasnou kompresi myšlenek, a téměř i za vše ostatní, si Mini Metro zaslouží obdiv.

Nejlepší (dle let) mobilní hry pro Linux před 2023

Upravte si filtr třeba takhle: