Jmenuje se Abe. Je to roztomilý malý Mudokon s vyvalenýma očima. Rád hlasitě prdí a pak se tomu z plna hrdla řehtá. Podle svých vlastních slov má slušnou práci v továrně na dobroty. Jenže pak zjistí, že jeho pánové všechny Mudokony plánují upéct a sníst! Nejvyšší čas vzít nohy na ramena a zažít pořádné dobrodružství.

Jeden popis zní jako oscarový film, druhý jako pohádka pro prvňáky. Přitom obojí je samozřejmě Oddworld: New ‘n‘ Tasty, stylový remake plošinovkové puzzlárny Abe’s Oddysee z roku 1997, který si po konzolích konečně našel cestu i na PC. A je to hra, na kterou se dá oprávněně dívat z obou zmíněných úhlů pohledu.

Abe – atlet, logik, telepat

Co je herní náplní? Ovládáte Abea. Abe běhá, skáče a kutálí se, aby nespadl do jámy, nešlápl na minu nebo aby ho nezastřelily ozbrojené stráže. Abe řeší hádanky, tahá za páky a mačká tlačítka. Abe se potichu plíží kolem spící ostrahy a schovává se před ní v kouři. Abe přežívá – a sem tam i brutálně vraždí, buď díky chytrému využití svého okolí (třeba rotujících pil na maso), nebo svých mystických mudokonských schopností.

Ne že by byl Abe nějaký superhrdina, spíše naopak. Pod nepřátelskou palbou nebo zuby umírá zpravidla okamžitě, stejně jako když na něco ošklivého šlápne/někam spadne. Oddworld rozhodně není bojová hra, protože náš milý Mudokon rozhodně preferuje plížení a útěk před otevřenou konfrontací. Nepřátelé však v hráči vzbuzují tím větší respekt a hra získává na napětí. O to více si vychutnáte malá, ale úctyhodná vítězství, když necháte zlé chobotničáky šlapat na jejich vlastní miny nebo je rozšmelcujete na kaši pomocí již zmíněných pil. Pily jsou bezvadná hračka.

No a když všechno ostatní selže, vždycky můžete sáhnout po překvapivě potentních schopnostech Abeova druhu, třeba telepatické kontrole nepřátel. Abe si pro sebe zpívá mystické melodie, vleze do mozku nejbližšího nepřítele, nechá ho postřílet své bývalé soudruhy – a jakmile se vrátí zpět do svého těla, milý hostitel efektně vybuchne v cárech masa a krve. Člověka až napadá, jak se těm břídilům kdy povedlo Mudokony zotročit.

Od všeho trochu

Oddworld je opravdu zábavná hra, což má hodně společného s dávkováním obsahu a pravidelnými změnami prostředí i hratelnosti. Nic se totiž přespříliš neopakuje, lokace nezůstávají stejné a i když odehrajete hezkých pár hodin, hra je stále čerstvá. Jednu chvíli osvobozujete jiné mudokonské otroky a u toho vraždíte stráže pomocí přístrojů ve velkém a osvětleném industriálním komplexu, ale hned za dalšími dveřmi čeká čistokrevná stealthová pasáž plná tmy a spících nepřátel, vyžadující pomalý a trpělivý postup. Později budete zase hekticky uhánět krajinou na hřbetě roztomilého a bleskově rychlého tvorečka jménem Elum, a tam se otestují spíš vaše reflexy než šedé buňky mozkové.

Dvě tváře jedné hry

Infantilní momenty, spolu se směšnými hlasy, přízvuky a hláškami všech postav ve hře, jsou postaveny do přímého kontrastu s některými dalšími částmi hry. Nejde jen o absenci servítek při zobrazování smrti postaviček, které se pravidelně rozprskávají v oblacích krve a všude poletují kusy masa. Už samotné děsivé a dost nechutné prostředí industriálních jatek rozhodně není typicky komediální nebo pohádkovou záležitostí.

Příběh je temný a aktuální – záporáci chtějí systematicky porazit kvůli masu celou inteligentní rasu a celé je to jedna velká satira na industrializovanou, hierarchizovanou společnost a její vztah k nižším vrstvám. Oddworld je hra, která tak trochu klame tělem. Může vypadat jako jednoduchá plošinovka s prdícími marťánky, ale pod povrchem najdete robustní mechaniky a svět k zamyšlení.

Nejen nový kabátek

Na povrchu pak najdete krásnou estetiku. Pamětníci a fanoušci původní Abe’s Oddysee možná budou ohrnovat nos nad tím, že hra je poněkud světlejší a lesklejší než originál, ale přerod do nového grafického kabátku se povedl na jedničku. Rozhodně se nejedná o pouhé zvýšení rozlišení a dodání pár textur oproti původní hře, grafika je od podlahy nová i s moderními animacemi, lepším ozvučením, dynamickou posouvající se kamerou (původní hra byla sledem statických obrazovek) a dalšími vymoženostmi moderní technologie.

Z předchozího odstavce je jasné, že tohle není jen prostý HD remake. New ‘n‘ Tasty stojí na novém enginu, ale obsahuje v drtivé většině případů zcela totožný design jednotlivých úrovní. Nemáte tak pocit, že hrajete jen přepucovaný původní titul, ale jde o plnohodnotný moderní zážitek, který nuluje jakékoliv technické zádrhele dané stářím titulu. Jen občas tvůrci nové verze sáhli k dalším úpravám.

Království za quicksave!

Toto tvrzení lze podložit ještě dvěma argumenty z oblasti zpříjemňování hratelnosti. Za prvé, můžete mluvit s více Mudokony najednou a nemusíte je vodit po mapě jednoho po druhém. Za druhé, na rozdíl od původní hry je tu quicksave.

A věřte, že quicksave je přímo nedozírně důležitý, pokud se chcete vyhnout frustraci, skřípání zubů a vzteklém házení věcí o zeď (kterým se, ehm, stejně nevyhnete). Protože checkpointů je málo a jsou daleko od sebe a hra možná vypadá moderně, ale rozhodně je staromódně těžká. Jenže tohle je prostě ten typ hry, ve které umírat budete, a bude se vám to svým způsobem líbit.

Abe je trochu nešika

Oddworld: New ‘n‘ Tasty je dobře ovladatelná na klávesnici i na gamepadu. Samo ovládání přitom není zrovna precizní. Abeovi chvilku trvá, než se rozběhne nebo zastaví. Na jednu stranu je otravné, že kvůli tomu budete o dost víc umírat, ale na stranu druhou to dodává sílu vyprávění, ve kterém je hlavní postava jen obyčejný, dost nemotorný a nešikovný otrok.

Samotná PC verze hry má celkem všechno, co byste od moderního titulu čekali. Běží ale naprosto bez problémů a vypadá skvěle. Jedna z mála věcí, která je dost nešťastná (to ale není chyba pouze PC verze), je způsob, jakým se s hrou seznamujete. Tutorialové zprávy se objevují stylově přímo na obrazovkách v rámci hry, jenže ony obrazovky jsou dost malé a písmena velká, čili se najednou vedle sebe vejde jen několik slov.

Novému Oddworldu toho vlastně opravdu nelze mnoho vytknout. Možná to, že přepracované hlasy postav znějí o trochu méně roztomile, ale to už opravdu spadá někam do kategorie nostalgického hnidopišství. Tuhle hru si užijí jak staří veteráni, kteří si budou mnout ruce nad puzzly zapamatovanými z dětství, tak nováčci, pro které to ve srovnání se zbytkem současného jídelního lístku bude vpravdě originální menu. No a příběh a estetika jsou v podání New ‘n‘ Tasty zkrátka bezva. Takhle vypadá dokonalý remake.

Nejlepší (dle let) logické hry pro PlayStation 4 před 2025