Představte si platformu YouTube s tím rozdílem, že místo rozklikávání nejrůznějších videí se skvělým i pochybným obsahem byste si velmi podobným způsobem pouštěli jednu hru za druhou. Stejně tak byste si v přidružené sekci mohli zapnout „nahrávání“, vytvořit vlastní obsah a vystavit ho na odiv všem zvídavým a odvážným „divákům“. Takhle bychom odpověděli někomu, kdo by chtěl popsat projekt Dreams jednou, dvěma větami.

Recenzovat něco jako Dreams je velmi neobvyklé. Vlastně naprosto unikátní. Vyhýbám se označení hra, protože tou Dreams tak úplně není. Je to platforma, ve které se hry tvoří i hrají, a zároveň nemusí jít nutně o interaktivní výtvory. Zdejší nástroje vám umožní tvořit hudbu, statické sochy a obrazy, ale klidně i celovečerní filmy či několikadílné seriály. Prostě zábavní platforma s vlastním ekosystémem, vlastní komunitou.

Budeš se dívat, nebo tvořit?

Dreams se dá rozdělit na dva naprosto rozdílné produkty a může tak cílit na dvě různá publika: diváky a tvůrce. Jako divák nemusíte prakticky nic řešit. Tedy kromě toho, že čelíte seznamu stovek a tisíců výtvorů ostatních uživatelů a máte stejně jako v prodejně čokolády pocit, že nevíte, co ochutnat jako první.

Za každým rohem můžete kápnout na klenot, který ještě nikdo před vámi neobjevil. Jelikož každý může dát jakémukoliv projektu palec nahoru, snadno můžete najít jen ty nejlépe hodnocené hry a nic neriskovat. Nechybí zástup filtrů, s jejichž pomocí se proklikáte třeba jen k akčním adventurám a vyzkoušíte si něco, co vzdáleně připomíná poslední Zeldu.

Výběr je prakticky nekonečný a pomocníků s výběrem je dostatek. Studio Media Molecule stojící za tímhle unikátem naštěstí nehraje mrtvého brouka a samo vytvořilo několik her, z nichž jednoznačně vystupuje dvouhodinový mix žánrů Art’s Dream, ve kterém si vyzkoušíte prvky plošinovek, diablovek, point-and-click adventur a uvědomíte si, čeho všeho budete časem sami schopní docílit, pokud tedy budete dostatečně odvážní a trpěliví.

Nebudeme přehánět, když řekneme, že v Dreams skutečně vytvoříte cokoliv. Hráli jsme akční RPG podobné sérii Dark Souls, viděli jsme náznaky Mass Effectu, občas ani nejde o náznaky, když se někdo s až překvapivým úspěchem snaží udělat Fallout 4 jedna ku jedné, co se hratelnosti, uživatelského rozhraní, zvuků a grafiky týče. Jsou zde závodní hry, skákačky, logické puzzly…

A vy můžete sami dokázat to samé, nebo dokonce ještě lepší věci, před kterými celý internet smekne klobouk. Ale musíte na to mít čas. Dreams má roztomilé pozlátko a při pouhém hraní her si plně neuvědomíte množství práce, skutečné dřiny vedoucí k jejich vzniku. Dokud si vývoj sami nevyzkoušíte.

Designérem relativně snadno a relativně rychle

I když se Dreams nemůže měřit s největšími herními enginy jako CryEngine, Unreal Engine 4 či Unity, má k nim až překvapivě blízko. Neděste se, na psaní kódu nedojde a nikdo vás nebude nutit učit se nový programovací jazyk. Na druhou stranu se neobejdete bez delšího seznamování s uživatelským prostředím a nevšedním ovládáním.

Přeci jen jde o projekt vyrobený exkluzivně pro PlayStation 4, kde myš s klávesnicí není standardem. Na výběr máte dvě možnosti, přičemž tou primární je běžný ovladač DualShock, který zastupuje svobodu myši svým gyroskopem. A překvapivě zdařile. Prvních několik desítek minut vám to možná přijde divné, ale lepší variantu tvůrci asi nemohli vymyslet.

Při tvorbě úrovní využijete úplně všechny čudlíky ovladače, přičemž páčky slouží k otáčení objektů. Ovládání rozhraní tak logicky muselo padnout na pohybový senzor, který umí být naprosto přesný a po pár hodinách si s jeho používáním budete připadat jako mistři.

Druhou možností je kamerka s ovladači Move, ale po bližším seznámení s DualShockem nám tato varianta k srdci nepřirostla. Ovšem kdyby zde byla plná podpora virtuální reality, která by vám umožnila „být“ ve svém výtvoru a nahlížet na něj ze všech perspektiv bez nutnosti otáčet ho páčkou, tak si umíme představit, že by mohlo jít o tu nejlepší možnost. Brýle bohužel nejsou součástí podpory.

Nic pro netrpělivé

Stejně jako u velkých enginů i v Dreams chvíli trvá zažít si všechny prvky ovládání, obzvlášť ve chvíli, kdy do procesu vstoupí kombinování kláves pro vyvolání alternativních příkazů (L1 slouží jako Shift k alternování funkcí tlačítek).

Naštěstí máte od začátku k dispozici desítky výborně zpracovaných tutoriálů, které vás poklidným tempem provedou základy ovládání, manipulací s objekty, animováním, prací se zvukem, tvorbou objektů i textur, rozpohybováním postav, a neskončí ani u programování funkcí.

Jak už zaznělo, na psaní kódu nedojde, ale i tak vám z přehršle možností propojování různých funkcí bouchne hlava. Už jenom vyřešit, aby se po stisknutí tlačítka otevřely dveře, může být poměrně složité. Umístíte funkci detekující postavu, kterou kablíkem propojíte s funkcí otáčející dveře. Pak vás ale čeká nastavování rychlosti otevírání dveří, zda se mají někdy zavřít a mraky, hory, oceány dalších možností.

Rozhodně to nebude pro každého a v takovém případě na vás čekají stovky hodin zábavy vytvořené jinými. Naopak vás může nudit hrát produkty kolísavé kvality a rozhodnete jít s vlastní kůží na trh. Tehdy se připravte na spoustu a spoustu hodin ve výuce následovaných desítkami a stovkami hodin samotné tvorby.

Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že 5–6 hodin v místních tutoriálech vás naplní jistým sebevědomím a s nemalou časovou investicí dokážete vytvořit kratičkou 3D skákačku. Docílit třeba střílečky se skvělým pocitem ze střelby i pohybu po jejím světě bude ale na mnohem, mnohem déle.

Mám hru, co s ní?

S tím vším souvisí jedno nepříjemné úskalí – exkluzivita. Je naprosto neuvěřitelné, že něco jako Dreams vůbec vzniklo na herní konzoli. Na PlayStationu 4 nic takového, byť jen trochu podobného, prostě nenajdete. A fakt, že si na uzavřeném ekosystému konzole můžete vytvořit jakoukoliv hru, třeba tu od konkurence, otevírá brány dříve nemožným možnostem.

Ale. Je vážně na zamyšlenou, zda trávit stovky hodin tvorbou hry, kterou nabídnete ostatním hráčům Dreams, když byste stejný čas mohli věnovat skutečnému multiplatformnímu enginu, svůj výtvor vydat v bezpočtu obchodů a třeba na tom i něco vydělat.

To v Dreams zatím nejde. Veškeré vaše úsilí může vést jen k tomu, že vás budou ostatní lajkovat a váš výtvor se bude hrát, z čehož můžete mít tak akorát dobrý pocit. Nespornou výhodou Dreams je, že skutečnou hru vyrobíte mnohem snáz a v kratším čase, ale zkušenost s Unity či jiným seriózním enginem má širší uplatnění.

Dreams má obrovské ambice a je strašná škoda, že není dostupný na co největším počtu platforem. Zejména na počítači by skutečně mohlo jít o herní obdobu YouTube, obzvlášť kdyby byla zdarma. A třeba někdy taková budoucnost nastane, ale projekt v současné podobě nemůže naplno rozbalit svůj olbřímí potenciál.

Počítám s tebou, komunito!

Úzce s tím souvisí fakt, že úspěch Dreams závisí jen a pouze na komunitě, a konkrétně komunitě konzole PlayStation ochotné koupit si Dreams. Pokud bude mnohonásobně víc hráčů než tvůrců, nebude za chvíli co hrát. Nástroje na tvorbu jsou sice složité, ale ne nepřístupné. Jenže časová investice potřebná pro vytvoření něčeho pořádného nejednoho hráče odradí.

Nyní, pár dní po vydání, Dreams netrpí nedostatkem obsahu, ale jeho pochybnou kvalitou. Lidé ještě neměli čas na dokončení svých projektů. Ty lepší kousky jsou dostupné v předběžném přístupu, kde si můžete vyzkoušet třeba pouhých pět minut ve skvělé grafice se zajímavými mechanismy, ale potrvá dlouho, než z toho bude skutečná hra plná obsahu na několik hodin.

Bude zajímavé vrátit se za rok a zjistit, zda komunita skutečně vytvořila stovky výborných her, které jim budou ostatní platformy závidět, nebo projekt vlivem nezájmu amatérských tvůrců potichoučku umře. Ani v nejoptimističtějších snech ale nečekejte obrovské otevřené světy, ne na současné generaci. Tvorba her v Dreams je omezená výkonem PlayStationu 4, který musí zvládat spouštět hru ve „hře“.

Dreams je každopádně něčím, co nemá ve světě obdoby. Síla zdejšího enginu spojená s jednoduchostí v jeho ovládnutí (ve srovnání se zavedenými enginy) je neskutečná a může z ní pramenit bezpočet her, filmů a dalších druhů umění. Media Molecule jsou vizionáři, kteří umí svou snahu dotáhnout do konce. Ale bylo by to o něco zajímavější, kdyby tato vize nebyla svázaná jedinou konzolí.

Nejlepší (dle let) experiment pro PlayStation 4 před 2025

Upravte si filtr třeba takhle: